Názory k článku Pohled zdravotnice: jak jsem nerodila doma

Napsala jste moc hezký článek, jak to v životě někdy chodí. Jen by mě zajímalo, jestli jste někdy přemýšlela nad tím, že právě u porodu doma by se tohle ve Vaší situaci stát nemuselo? Psala jste, že šňůra se omotala na poslední chvíly. Neměl v tom prsty například stres, nebo strach ? nebo změna plánu a podvědomé myšlenky na zkušenosti Vás jako medičky?
Už jen prožití v průběhu začínajícího porodu a jeden hloupý rozhovor o klyzmatu či jiné pocity z personálu mají velký vliv právě na všechny komplikace.
Předtavte si , že porod je přerušen už jen myšlenkou.- ne nebudu rodit doma, jedu do porodnice. Už v tu chvíly je vše přirozené zastaveno. Následuje stres a cesta do porodnice, hledání a absolutní přemýšlení.. ALE při porodu se právě všechno přemýšlení musí vypnout, jinak to nefunguje.. Protože porod ovlivňuje nestraší část naše mozku, stejně jako kojení nebo intuici...
Přerušení porodu vede vždy jen ke komlikacím....

Moc by mě zajímalo, jak tu spojitost epilepsie s omotáním prokázali. Nevíte konkrétně?

Omluvám se za záměnu jmen, myslela jsem Sylvii

Jen z toho udělejte ještě větší horor! :) neuvěřitelné!a ještě s jakou agresí! není divu, že se rodí miminka s problémy, když jsou na světě lidé jako vy...

Zkuste si uvědomit,že porod není o tom, byt nohama na zemi. Dite se do pupecni snury nezamota jen tak nahodou!!! Stav vasi mysli dokáže ovlivnit naprosto všechno...silou mysli jde pomoci i natočení miminka apod. (z vlastni zkušenosti) Tak přestaňte být pořád tak odmítaví a negativní!