Názory k článku Chvála "drilu"

Keby sa ten objem kvadra ucili tak, ako by to malo byt, nepotrebuju drilovat ziadny vzorec... je to uplne proste a jednoduche, tento vzorec nema v sebe nic zlozite.
Problem teda nie je v tom, ze sa driluje malo, ale ze sa driluje az prilis v porovnani s tym, comu decka rozumeju. Pri kope sprtanych vzorcov nie je divu, ze sa im jeden vytrati... hoci aj primitivny vzorec na vypocet objemu kvadra.

Souhlas. Problém je, že autor článku zapomněl napsat, co to ten dril vlastně je (užitečné aspoň pro nás v pedagogice nevzdělané). Je to biflování bez porozumění? Je to časté opakování nějaké činnosti, až dojde k jejímu zautomatizování? Nebo ještě neco jiného?

Pokud jde o biflování bez porozumění - je to snad dobrá prevence Alzheimerovy choroby. Je to užitečnější,než sledování těch nejlepších TV seriálů.
Biflování bez porozumění je ideální pro líného učitele či pro učitele bez přirozené autority - nemusí nic vysvětlovat, jen předloží seznam. Svoje oblíbence nechá vše odříkat a pochválí je, neoblíbence vydusí na tom, že věc nepochopili. Pevně veřím, že takových učitelů rychle ubývá.

Pokud jde o časté opakování nějaké činnosti, až dojde k jejímu zautomatizování, souhlasím s tím, že je potřeba. ALE opakovat mohu až po tom, co věc pochopím nebo se jí naučím. Budu-li dítě nutit počítat 100 příkladů, číst nebo napsat 10 stránek, bez toho, abych jej před tím naučila princip sčítání, násobení.., princip čtení, naučila psát správně písmenka - bude to úplně k ničemu, resp. k tomu, že mu znechutím jakékoli vzdělávání.
Jistě, že se můžu naučit zpaměti násobilku. Daleko efektivnější je, pokud se naučím princip násobení a ten pak dokola aplikuji(=driluji) na různé příklady a úlohy, až si násobilku zautomatizuji.
Souhlasím s autorem, že škola, kde se spokojí s tím, že žák věci porozuměl, není tak dobrá, jak by se na první pohled zdálo.

Ideální vzdělávání podle mě má vypadá tak, že žák/student věc napřed pořádně pochopí a má možnost na mnoha napřed stejných, pak podobných , pak složitějších příkladech věc stále dokola aplikovat, aby došlo k úplnému porozumění, propojení poznatků a k zautomatizování. To vyžaduje ovšem tvrdou práci jak na straně učitele, tak žáka. Učitel, kterému žák odpoví, že příklad neumí spočítat, neb takový ještě nedělali, by se nad sebou měl vážně zamyslet.

Říká se, že vzdělání je to, co zbyde, až člověk všechno zapomene. Z tohoto pohledu je vzdělávání založené na pochopení problému přeci jen přinosnější. Ač k ideálu má daleko.

Já si teda myslím,že dril je pěkná ptákovina,nejde o to se něco nabiflovat,ale pochopit souvislosti a pospojovat si informace do správného kontextu.K čemu mi je když se něco nabifluju a pak to stejně neumím použít?K čemu mi je,když se nabifluju deset matematických vzorců,když pak v praxi při řešení příkladu nevím,jaký vzorec v daném případě použít,nebo nepřijdu na to,že ten vzorec či příklad musím ještě upravit?Velmi živě si pamatuji na to,když jsem ve třetím ročníku ohromně plavala v předmětu základy automatizace-jednalo se o řešení matematických,fyzikálních a chemických příkladů,které jsme měli převést a vypočítat v určitém počítačovém programu.Byla jsem na to totální negramot a musela chodit na doučování.To probíhalo tím způsobem,že učitel předmětu si mě pozval do učebny kde probíhal kroužek výpočetní techniky,tam sedělo několik kluků u počítače,zadal mi vyřešit jakési úlohy s odkazem že všechny poučky mám k tomu v učebnici,a odešel kamsi.Samozřejmě že jsem si uměla přečíst poučky v knížce,číst umím už od tří let,ale co s tím když jsem nepochopila,co se po mě vlastně chce,jak s danými poučkami naložit?A nepochopila bych to stejně ani v případě,že bych u té knihy seděla několik týdnů a četla to stále dokola,dokud by si ke mne někdo nesedl a nevysvětlil krok za krokem,o co jde,co se musí udělat,proč se to musí udělat,jak udělat apod.Teprve pak bych začala učivo chápat.Takže s drilem nesouhlasím,sám o sobě je k ničemu.

Taky bych ráda něco podotkla: za prvé, proto pan doktor Mertin napsal slovo dril do uvozovek, aby bylo jasné, že to nemyslí až tak doslova. A dril není memorování, je to ono neustálé opakování, ať už faktů, nebo činností.
Jak by se člověk jinak naučil hrát na hudební nástroj?
Jak by se naučuil ty cizí jazyky? Když už tu padla ta ruština...já už jsme ji nezažila, ale měla jsem na gymplu angličtinu a francouzštinu. angličtinu "moderně", samé projekty, divadla, žádné známky, jen body za tresty....doteď nemám páru o gramatickém systému, i když dobře rozumím,mám takovou intuitivní zanlost, ne systematickou... ale když za mě má rychle vypadnout věta.... zato francouzštinu jsme drilovali postaru, hezky každý gramatický jev tak dlouho dokola v různých obměnách, až nám tzv. "přešel do krve". dodnes umím přeložit "kdybych to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil"... :)
Když jsme učila angličinu mna prvním stupni ZŠ, věděla jsem, že bez drilu to nejde. NMa začátku jsou to vlastně slovíčka a zas a jenom slovíčka, hráli jsme na ně různé hry, pořád dokola, zepředu, zezadu, s obrázky, výslovnost taky pořád dokola...ale efekt byl skvělý, děcky to hrozně bavilo a slovíčka mrskaly (ty děti) naprosto skvěle a věřím, že je budou umět nabvždy. Já je taky ovládám doteď, ty, co jsem je učila, na gymplu mi tenhle druh drilu prostě chyběl, paní profesorky věřila, že se nás ty slovíčka tak nějak "chytnou" sama...jo, něco jo, ale nad dril v tomhle směru prostě není...

Je fakt, že existuje xy sposobov tvorivej a názornej výuky. V českých a slovenských školách však školstvo zastavilo svoj vývoj pred 50 rokmi. Som učiteľka na strednej škole a mám pocit bezmocnosti. Široká verejnosť sa domnieva, že toto naše skostnatené školstvo je výsledkom neschopnosti učiteľov (v niektorých prípadoch to pripúšťam), lenže pravda je niekde inde. Ako učiteľka mám dve možnosti: buď budem pristupovať ku výuke s tvorivosťou a fantáziou a približovať ju k reálnemu životu a výsledkom bude nesplnenie predpísaných osnov (následne problém zo strany nadriadeného, či inšpekcie), alebo budem učiť podľa predpísaných osnov a nebudem mať kedy do výuky zaraďovať tvorivosť a komunikáciu.
Učím nemčinu a minulý rok som po materskej (plná oduševnenia) vkladala do výuky celú seba. Žiakov to strhlo, malo to veľký efekt, čo sa týka komunikácie v cudzom jazyku, ale nestíhala som prebrať všetku predpísanú gramatiku a prejsť celú knihu. Och joj, budem rada, keď si to naše školstvo vezme do rúk už konečne niekto kompetentný, nie nejaký teoretik na ministerstve, ktorý do praxe ani nepričuchol.