Názory k článku Tiše mu závidím. Usnul…

I já se připojuji k velké skupině čtenářek a ráda bych Vám pane Nágle i celé vaší velké rodině popřála krásné svátky a požehnáníčko malému Samuelovi.
Vaše články nejsou jenom čtivé a vtipné. Jsou také hlavně laskavé.
Asi také nebudu jediná která má občas chuť spolu s paní Smolíkovou zvolat: "že jsem si raději nevzala Pištu Hufnágla!".... /nebo alespoň nějakého Nágla/.
Možná by jste mohl toho Pištu použít jako pseudonym pro Vaší budoucí knihu. /Ta Vás totiž nemine/. A čtenářky už by věděli o čem si budou se slzami v očích číst.
Jenom doufám že si pak každá z nás řekne: "Ale já si raději stejně nechám toho svýho Pepu.....

Váš článek mě pohladil po duši.Jako-bych slyšela rodiče."Hani,prosím stiš to" a když to nešlo po dobrém pak následovalo"Hano,tobě se to vrátí na dětech ta tvoje neposlušnost":-) :-) a přiznávám VRÁTILO!!!!!!

Vážený pane Nágle.Žádný Váš článek si nenechám ujít.Váš styl se my líbí a nikdy nečtu vaši tvorbu okem přelétavým.Vychutnávám si řádky pomalu a s chutí, jako sklenku toho nejkvalitnějšího vína.
Krásné Vánoce všem.

Pane Nágle,
většina už byla řečena, vlastně napsána..... Děkuji za krásné články a pohlazení na duši. Přeji jen to nej..... Vám, celé rodině i tomu malému bezmocnému - všemocnému uzlíčku s modrýma očima.
Hankie, až budeš ty článečky tisknout, prosím jednou i pro mne :o))))

Děkuji za článek!! Knížku bych si taky jistě koupila a darovala i ji kamarádkám!!

Gratuluji k vnoučkovi...a vlastně k Vašemu životu :o))

A moc bezmocného si budu pamatovat. Mám dva doma a je to fakt moudré a trefné :o))