Názory k článku Jak se stát rodiči

Není pravda,že příprava se nemusí opakovat!Máme za sebou přípravu,osvojení a žádáme o svěření dalšího dítěte-ze zákona jsme povinni přípravu opakovat,potvrdila nám to mgr Kotalová na příslušném ministerstvu!To jen pro upřesnění-v závěru článku pan Popela uvádí,že opakování není nutné.Přeji všem na cestě za dítětem trpělivost a hodně štěstí...

Musím souhlasit, že přípravy pořádané TRIALOGEM jsou skvělé.
Právě minulý měsíc jsme je skončili a je nám to moc líto, ale už se těšíme, že se s naší partou zase setkáme.
Náplň přednášek byla dá se říct vyčerpávající a velmi prospěšná žadatelům o PP i adopci.
Měli jsme se skvěle a všem můžu jenom doporučit.
Samozřejmě jsme měli velkou výhodu, že jsme z JM kraje a Trialog nám byl přidělen.
Všem přeji takové kvalitní přípravy, jakou jsme prošli my.

Kateřino, mluvíte mi úplně ze srdce! Máme také dvě adopt. děti a jsme šťastni! Neměnili bychom, holky jsou úžasné. Tak mimochodem, nikdo z nás neví, jaké geny by si naše biologické dítě přineslo. O tom to vůbec není. Děti budou své, ať se nám to líbí nebo ne, my jim jen rádi pomáháme a jsme nablízku a oporou a ukazujeme cestu. Monika

My jsme si podávali žádost o adopci v roce 1999. Měli jsme docela smůlu na sociální pracovnici, která nám nebyla schopna za 2 roky podat jakoukoliv informaci. Naše čekání tak bylo o něco těžší, protože jsme opravdu netušili, co bude. Pokud jsme sociální pracovnici kontaktovali, tak jsme se dozvěděli, že "musíme být trpěliví".

Nakonec jsme si v červnu 2001 z KÚ přivezli desetiměsíčního klučinu, to už platil nový zákon a my naštěstí dostali novou sociální pracovnici. Před příchodem dítěte do rodiny měla proběhnout příprava, ale nestihli jsme to. V květnu 2003 jsme si přivezli tříměsíční holčičku. Na úřadě nám říkali, že bez přípravy dítě nedostaneme. A dostali. Nakonec jsme přípravu absolvovali, když holčičce bylo 8 měsíců. Připadalo nám to jako zbytečné, ale podřídili jsme se. Naše příprava probíhala v Brně a vedlo ji občanské sdružení Trialog. Bylo to naprosto fajn. Spoustu věcí jsme už měli zažitých, přesto to pro nás byl přínos. Setkali jsme se s lidmi z praxe - lékařka z KÚ, úřednice, která o přidělených dětech rozhoduje, mladý muž, který prošel NRP. Velmi jsme litovali, že jsme přípravou neprošli při čekání na první dítě, protože bychom si ušetřili spoustu nervů a omylů, kterých jsme se z nevědomosti dopustili. Navíc jsme získali kontakt na odborníky, na něž se můžeme v případě potřeby obrátit. (A už jsme díky nim např. odolali nátlaku jedné paní soudkyně). Nejhezčím přínosem této přípravy je parta adoptivních rodin, s nimiž se pravidelně 1 - 2x do roka scházíme. Já si prostě myslím, že příprava má cenu.

Máme dvě bio děti, jednoho prcka osvojeného, přípravkou jsme před osvojením také projít museli, přestože jsme již naše dvě biodítka vychovávali. Přípravka určitě zbytečná nebyla, třebaže jsme se nedozvěděli nic úplně převratně nového, dalo nám to nové impulzy k přemýšlení. A na přednášku pana doktora Matějíčka budu vzpomínat ještě dlouho...