Názory k článku Máme se rádi, ale hádáme se kvůli výchově dětí!

Tak přesně tohle, Mati, napadlo i mne. Píšeš, že "před" všechno klapalo a byli jste hrozně šťastní. A hned nato "v životě po sobě neodnese ani skleničku". Zdá se, že to až takové štěstí nebylo, nebo Tě asi bavilo ho obskakovat, on si na to zvykl a teď se mu nedostává patřičné pozornosti. Anebo - a to mne napadlo až teď - je nespokojen sám se sebou, např. rozmrzelý z nedostatku sexu, neúspěchu v práci, atd. Pak může vidět chyby opravdu všude. Možná, netuším, jestli je to taky Tvůj případ, některé ženy po narození dětí opravdu věnují veškerou pozornost jen tomu maličkému tvorečkovi, který je na nich tak závislý. Ano, je závislý, a je třeba mu dát vše, co potřebuje, a klidně ještě i víc, ale manžel je tu také a i ten má své potřeby. Ale už bych jen opakovala, co bylo psáno výše.

Nechej ho celý den o samotě s malým a odjeď,aby tě neměl po ruce,pak možná pochopí.Krom toho bych ho taky více zapřáhla a rozhodně bych mu nedělala servis.Nechápu,že v dnešní době ještě nějaká ženská obskakuje chlapa.Uklízet může i on.

Už jsem tady toho naplkala dost. Napiš mi to na mail. Vyber si jakoukoliv otázku. Uznávám, že slabošství není znakem věřícího. Dopustila jsem se generalizace, což je chyba. To jen já bych si tak připadala, protože bych otíkala od řešení problémů k víře.

LU, svou nezlomnost jistě ukázali i ateisté, ale o těch se tady teď nebavíme. Jsem velkým kritikem církve, především pro jejich netoleranci a odsuzování druhých, což je v protikladu např.s oním "Jsi-li bez viny..." aj.
S tím vším ale nesouvisí to, o čem jsme tu již psaly, tj. že věřící člověk nemusí být nutně slaboch.

Lu, fakt se taky cítím svobodná...:-)))