Názory k článku Odjíždím na internát

Nas intrak je celkom v pohode. Do 18 rokov sa ludia musia povinne vratit na intrak do 17 00 a my 18-rocni do 1900. Vychadzky mozme mat do 21:30, a kolkokrat-to zalezi od poriadku na izbe, ktorý sa každý den boduje. Krúzky existuju, ale skoro nikto na ne nechodi a vychu sme mali celkom dobru. Teraz si vymysleli tzv koedukaciu a tak mame my baby vychosa chlapa a sme vo vychovnej skupine s o 2 roky mladsimi chalanmi. Nastastie s nimi nemusime podnikat ziadne aktivity a ani sa nestretavame lebo byvaju v inej casti budovy. Vychovavatelia sa o nas nezaujimaju, iba pridu a spytaju sa "potrebujete odomna nieco?" my odpovieme ze nie a oni odidu. Vecierka je o 2200. Chodia kontrolovat ci je zhasnute ale hned potom ako odidu si este kludne zazneme svetlo a pozerame film na notebooku. Hygienik vyhlsil, ze na nasich izbach mozu byvat max 2 ludia, ale aj tak sme tam po 4, co je dost blbe ale nastastie sme skvela partia takze to nie je taky problem. Len potom sa vsetci cuduju ze co sme taki chori... Sprchy a zachody mame spolocne na celu chodbu. Vymysleli sme si ale system objednavania sa na sprchu ktory celkom funguje a ak sa ludia zacnu sprchovat okolo 6-7 tak do vecierky sa stihnu vystriedat vsetky izby. Nikto nekontroluje ci sa ucime, iba vycha chodi vzdy pred vysvedcenim zapisovat ake znamky ideme mat. Potom z toho nie su ziadne postihy, robi sa to len kvoli statistike. No a taky prezitok zo socializmu-na konci kazdeho roka dostavame tzv pedagogicku diagnostiku co je vlastne cosi ako kadrovy posudok "studentka je dobre vychovana, ma vytvorene zakladne navyky. rada pozera TV, cita, je priatelska a oblubena" daju nam to precitat a my to musime podpisat. aky to ma zmysel, to fakt netusim. takze asi tak to u nas vyzera.

toť má zkušenost. Znala jsem holky, co tam byly nešťastné, nadávali jsme na vychovatelky apod.,ale v podstatě tu zkušenost hodnotím kladně. Osamostatnila jsem se, což je do života mladého člověka - zvlášť v dnešní době - ohromné plus, a potkala dost nových lidí..naučila jsem se s někým ,,sdílet" buňku, i když přiznávám, že na spolubydlící jsem měla štěstí a staly se mými kamarádkami..i když na rejpalky, byť ne v nejtěsnější blízkosti také došlo.¨
Šikana..ta je všude. Studentíkovi bych radila bránit se a okamžitě..na většině středních škol si už na podobné vejlupárny dávají bacha, no já sice nebivakovala v kdovíjakém komplexu, ovšem už počátkem prváku pár agresorek vyletělo z intru a málem i ze školy jen to zafičelo..:-)

Koukam, ze jsem zazila fakt luxusni internat.. pokoje po 2 s vlastnim socialnim zarizenim.., navrat na intr do vecere (cca do 19hod?), jednou tydne vychazka - do kolika hodin zalezelo v jakem rocniku clovek byl..

Nikdo nekontroloval vecerku, i kdyz oficialne nejaka byla.. ani zadne davove uceni a pod..

Nejake to obcasne prudeni tam bylo, ale nic sileneho..

Ja byla na intru spokojena..

J.

Já začínala na intru před 10 lety a končila před pěti. Taky jsem vybírala školu mimo jiné i podle toho, že jsem prostě na intr chtěla a nešlo o nějaké problémy doma. Pokoje jsme měli stylem buňka = čtyřlůžák a dvojlůžák se společnou koupelnou a záchodem, později se čtyřlůžáky změnili na třílůžáky. Na každém patře cca 10 buňěk, jedna vychovatelna a jedna klubovna. Intr měl 6 pater. Odpoledne byla vychovatelka na každém patře, v noci každé druhé patro. K dennímu režimu: ráno nás chodila budit noční vychovatelka, vstávali jsme každý jindy, protože každému jinak začínala škola a praxe. Budíček se psal předchozí večer, budilo se po půlhodinách, ale budit jsme se nemuseli nechat, kdo chtěl vstával bez vychovatelky. Snídaně, dřív nebyla povinná, pak už ano, ale kdo nesnídal, mohl si ji zabalit a vzít na sváču. Odjezd do školy. Jezdily nějaké školní autobusy, ale záleželo na každém, jak se dopravil a jestli místo školy nešel do města. Poslední kdo odešel z pokoje, odevzdal klíč na vychovatelně. Dopoledne chodila vychovatelka kontrolovat úklid a bodovala to. Musela mít ale svědka, takže s sebou vzala některého ze studentů, kteří měli odpolední a byli na pokoji. Odpoledne byla naše věc, jak jsme strávili, ale do 18:00 jsme museli být na intru. V 18:00 tzv. nástup, čili všichni přítomní se shromáždili na každém patře v klubovně, vychovatelka zkontrolovala, zda nikdo nechybí a napsali jsme si budíčky. Večeře. Jak snídaně, tak večeře se vydávaly asi 3 hodiny, takže jsme si mohli jít kdykoliv. Ve středu byly vycházky do 21:00. Delší vycházku, či vycházku v jiný den museli písemě schválit rodičové. Nad 18 let stačilo vycházku kdykoliv pouze nahlásit vychovatelce. Ve čtvrtek byl úklid, to chodila večer vychovatelka a kontrolovala pořádek, případně nařizovala, co ještě doladit (tam máš ještě smítko, podívej se na ten prach na poličce...). Kdo byl načapán při drobném přestupku (nepřišel na nástup, byl načapán nepřezut, málo bodů za úklid...) musel za trest organizovaně uklízet okolí intru. Na každé klubovně bylo centrum nějakého zájmu. Na jedné počítače, jinde psací stroje, šicí stroje, knihovna, klavír a tak, na každém patře televize a každé druhé video. A každý byl nucen se do nějakého kroužku přihlásit. Ale dalo se to obejít přihlášením do čtenářského, a četbu nikdo nekontroloval. Kdy a jestli se učíme nikdo nekontroloval, ale pokud bychom měli pocit, že na pokoji nemáme dost klidu, vychovatelka nás nechala třeba na vychovatelně... Jo a na patře se po týdnu střídali služby u telefonu, neboť mobily tehdy teprve začínali, když už já pomalu končila. Za zmíňku ještě stojí příjezdový deníček, kde nám rodiče vždycky museli podepisovat, kdy jsme přijížděli a odjížděli z domu. Nějaký řád mi na intru problém nedělal, volnosti jsme měli dost. Pravda je, že na spolubydlících záleželo hodně. Já byla v 15 letech ještě docela děcko a když jsem na pokoji našla holky mnohem vyspělejší s obarvenými vlasy a pěti naušnicemi v každém uchu, byl to pro mě docela šok. Navíc holky byly docela společenské, takže jsme měly pořád plný pokoj návštěv, což mi nesedlo a moc jsem se tam opravdu netěšila. To bylo naštěstí jen první rok. Druhý rok jsem měla spolubydlící normálnější. Jedna se nám strašně chtěla svěřovat se svými sexuálními zážitky a na dvojáku jsme měli jednu feťačku. Ale zbylé tři roky jsem bydlela s opravdu fajn holkama. Člověk jak se trochu seznámil, otrkal a zvykl si, vybral si s kým chce bydlet, tak už to bylo mnohem veselejší.

Tak já dělám "vychnu" na intru od ledna a musím říct, že ta buzrace, která tam panuje je na mně dost. Budíček v 6:15, v 6:30 předání pokojů vychovatelce (sprchy, WC a 2 umyvadla jsou pro každé dva pokoje společné. Ale když jsou na každém pokoji 4 dívky, jak mají za 15 minut zvládnout umytí + "vyzáchodování" ?????)
Vychovytelka musí projít každý pokoj, aby bylo zhasnuto, zavřená okna, netekla voda v koupelce a zamklo se. Takže těch 30 pokojů mám co dělat, abych za cca 12 minut okontrolovala (někde leží mikina na posteli, někde ohryzek na stole, jidce ručník na topení.... musím vždy počkat, až patřičný žák vše uklidí, abych šla z pokoje poslední a vše překontrolovala....)
V 6:45 musíme být na snídani, ta je do 7:15, pak mi služba končí. V poledne nastupuje vchovatelka ve 12 hodin, aby si žáci mohli vyzvednout klíček od pokoje, když jsou po škole a po obědě. Do 16:00 hodin je volno, v 16:00 nástup - kontrola přítomnosti a po + st opět volno (nabídka kroužků - zpěv, počítače, plaváni, florbal, břišní tance a tak). V út + čt je úklid - žáci musí vytřít/vysát pokoje, utřít prach, poklidit si osobní věci a opět to vych. chodí kontrolovat. Připadalo mi to jako buzerce, dokud jsem nezjistila, že máme i takové experty, kteří veškeré prádlo nahází na jednu hromadu pod postel a při úklidu tuto kouli přesunou do skříně... Takže dnes už také "lezu dětem do soukromí".....
V 18.00 se jde na večeři a pak je možné se buď učit, nebo koukat na telku, nebo jít ještě ven. Kdo se neučí 18:30 - 20:00, učí se po 20. hodině (to se na chodbě u služby napíší do sešitu, kdy si berou "učebku" a my je chodíme kontrolovat, zda se doopravdy učí....) Vycházky mají do 18 let do 20:00, ti starší do 21:00, večerka je v 22:00. "Dětem" starším 18 let už ale nekontrolujeme, zda se učí - už jsou plnoletí a za sebe odpovědní...
Problém je s kouřením, hulením (tráva) a pitím. Máme třeba podezření, že dítě kouřilo či přišlo "pod vlivem", ale nemáme to jak dokázet. Detekční trubičky nesmíme používat, osobní věci (příruční tašku a kapsy) prohlížet nesmíme. Letos už vyletěl jeden kluk z intru, ale ten chodil veřejně po chodbách intru s jointem - tedy evidentně provokoval... Ale jinak nemáme, jak v této věci zasáhnout....
Minulý rok od nás odvezli dívku, která se předávkovala prášky na spaní (byla hysterická, rozešel se s ní kluk a tak se pokusila o jasně demonstrativní sebevraždu). Kamarádka, která dělá sestru v nemocnici tam, kde ji přijali, mi potvrdila, že měla pozitivní testy na drogy, ale oficiálně nám to nesmí nikdo říct.....
Myslím si, že slušně vedené děti, ktré jsou zvyklé z domova na nějaký řád a podřízení se autoritě, nemusejí mít na intru potíže (i když mne by likvidoval nedostatek soukromí). Na druhou stranu - když vidím některé moje kolegy(ně), které děti VŮBEC nezajímají, ale zajímá je jen to, že chtějí mít klid na klepy, připadně buzerují děti kvůli maličkostem, tak jsem ráda, že jsem nikdy na intru bydlet nemusela....
Simča