Názory k článku Kde budou žít naše děti?

a mi je to uplne jedno.Tocim se kolem sveho ditete,sec muzu a na takove veci vubec nestihnu myslet.Vecer padnu vycerpana do postele a je mi uplne fuk,jestli jsem sobecka,ze mam dite do tohoto sveta.

Jo jo, před nějakým časem jsem viděl dokument BBC o geologii. Jeden díl byl věnován klimatu. Byly tam důkazy (sedimenty apod.) že za posledních 60 tisíc let bylo 12 tzv dob meziledových, kdy teploty klesaly a rostly až o 12 stupňů, ledovce se rozšiřovaly na jih evropy až po Švýcarsko a pak zase úplně roztávaly. V tomto světle pak současný ekologický trend vypadá trochu jinak. Tím samozřejmě nechci nijak podceňovat snahy o ekologické umravnění sama sebe. Ale dávat si na střechu solární panely, které na výrobu potřebují více energie, než jsou schopny vyrobit za celou dobu své životnosti a podobné přístupy mi trochu zavánějí zběsilostí.

Milá Lenko,chápu Tvé obavy a zcela s tebou souhlasím,že když se člověk okolo sebe podívá tak musí vidět kam se ten svět řítí.Bohužel mnoho lidí je zaslepených a snaží se tuto situaci přehlížet a nebo si myslí že to tak hrozné nebude.Pokud jsi někdy měla příležitost otevřít Bibli tak se zde jasně píše,že tento svět skončí!Ale také se v ní píše,že v pravou chvíli přijde po druhé na svět Ježíš Kristus=Bůh a že bude lidstvo zachráněno.Chapu že máš obavy co bude s tvými potomky,ale věř že Bůh nad každým člověkem bdí a nedopustí aby jeho život byl marný.Nadějí ve víře v Boha je že po druhém příchodu Ježíše Krista na tuto zem bude znova nastoleno na zemi po určité době to co bylo poničeno a to je klid,čistě svědomí a nebude už žádný strach protože všichni lidé kteří budou chtít se setkají se Stvořitelem=Bohem.Je to na delší vyprávění ,ale já i když vidím kam se ten svět řítí mám pokoj,protože věřím v naději na druhý příchod Ježíše Krista,který každěho zná a zachrání tento svět a lidi kteří o vztah s Bohem stojí.Smutné je že mnoho lidí Boha nezná a netouží ho opravdově poznat!!!Přeji Ti pochopení a naději po které toužíš a více radosti=lásky,které je v dneší době stále nedostatek.Omlouvám se že Vám týkám.S pozdravem Lída

Ahoj Bobe!

Sobectví je zaměřenost na sebe, jak nám to napovídá už slovo samotné. Jde tady hlavně o mé já, můj prospěch, mé pohodlí, moji moc, mé práva, bez ohledu na druhé. Matka a otec se vzdávají nároků na svůj čas, síly, peníze, emoce a mnoho dalších věcí a dávají je svým dětem. V tom vidím ten prvek oběti. Jsou-li tyto děti biologické nebo ne, nehraje roli. Jakmile je rodiče přijmou, stávají se jejich dětmi. Nikdo nemůže být rodičem cizímu dítěti, v tom je podstata rodičovství. Biologické rodičovství je darem, který nemá každý a užívání tohoto daru není sobectvím, nýbrž výsadou. Mít tuto touhu a usilovat o její naplnění, není sobectvím, nýbrž krokem, který mi dá příležitost učit se lásce. A podstatou lásky je dávání, tedy opak sobeckosti.
Každý člověk je příslibem do budoucnosti, obohacením své nejbližší rodiny, ale také i širší rodiny (obec, národ, lidstvo). Člověk je darem pro ostatní, ale i jeho život je darem pro něho samotného. Nepřišel by-li na svět, nemohl by zažít nic z jeho radostí či strastí a nemohl by k nim přidat svůj díl. A to ponechávám rozměr věčnosti stranou, která je skutečně předmětem víry. Je-li však člověk tvorem stvořeným pro věčnost, závažnost jeho narození stoupá geometrickou řadou...
K tomu antropocentrismu se mi moc líbí, co napsala Vlaďka: "Já bych to spojení antropocentrismu s dalšími myšlenkovými proudy ještě rozšířila. Antropocentrismus se v podstatě vyskytuje u většiny myšlenkových směrů, protože jsou vymyšleny člověkem (neberte výlučně, prosím)." Tvrzení, že člověk má výlučné postavení na Zemi, anebo tvrzení, které tvrdí opak, zůstanou obě tvrzeními člověka. Nikdo jiný se do diskuse nezapojí, ani zvířata, ani rostliny. Budeme to nakonec my sami, lidé, kteří se budeme dohadovat o tom, co je ideální přístup člověka k Zemi, na které žije. A to samo o sobě mi připadá dost antropocentrické, nemyslíte?

Omlouvám se, nechtěla jsem být anonymní, jen jsem se špatně zaregistrovala. Zeza