| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dopis

 Příspěvky 110 z 40 [Dalších 30 >>]
27.7.2007 19:05:44
Díky Maceško,

právě jsem dočetla Tvoji knihu. Hodně se tu nad ní rozčilujeme, hodně vyprávíme a taky hodně přemýšlíme, že bysme možná jednou... Uvidíme, zatím máme tři svoje trpaslíčky, ale za pár let, bysme třeba rádi pomohli... A pak se určitě ozvu Tobě, zkušené Macešce :-)
15.7.2007 15:36:54
To je krásné. Vytisknu si to a pověsím doma někam na zeď nebo na dveře...
Ladka
  • 
6.7.2007 13:14:51
taky mě zaráží, jak se "veřejné" mínění staví ke třetímu dítěti. Nedávno přišla moje sestřenice na návštěvu. Má dvě děti, mladší se narodil na jaře. A moje mamka jí otázkou vlastně vnucovala postoj odmítnutí dalšího dítěte: "Tak co, dvě už máte. Chcete ještě další? Asi ne, co. Dvě děti je na dnešní dobu i moc." A to moje mamka pochází ze šesti dětí! Jak jsou krásné oslavy a setkání takové rodiny, asi nemusím popisovat.

Je to dost smutné, že se i blízcí staví tak negativně k vícero dětem. Protože víc než dva, je už moc.


A článek se mi také hodně líbil. Prateta má určitě dobrou vůli s puberťáckou mláděží vycházet a mít je ráda!
5.7.2007 23:23:46
DENISO - prosím tě, kdy nastane to "....az moje ditko zacne brat rozum..." ? Dítě bere rozum už prenatálně a jako matka dvou velkých dětí ti mohu na 100% garantovat, že vaše dítě vnímá UŽ TEĎ jak se o rodičích bavíte. A to není dobré. My máme s mými rodiči vztah fajn, s manželovými je vliký problém (uznává to i on, to není jen můj názor "snachy") a NIKDY jsme před dětmi nehovořili o jedné babičce a dědečkovi jinak, než o druhé. Děti samy - jak braly rozum - si musely udělat obrázek...

Dobrý "zvonek" z víkendu: Anežka (10 let) pronesla 30.6., že se už moc těší na babičku a na dědu. Povídám jí: "No oni zítra přijedou" (tchánovci jezdí do našeho města na léto). A Áža se na mně podívala přes rameno a pronesla: "Tak to byl, mami, nejlepší vtip tohoto týdne - já se těším na tu druhou babi, do Brna....!"

S.
DENISA
  • 
5.7.2007 23:04:04
Hodne zavidim /v dobrem/ tem u nichz rodinne vztahy funguji tak jako u Macesky. Uz se nedivim, ze ona dokaze dat tolik lasky svym detem, okoukala proste vzory ve sve rodine. I ja nemuzu zapomenout na prarodice z maminy strany, kteri se me a brachovi s laskou venovali. Nebyt jich, tak nemame zadne detstvi, protoze nasi staveli a nas totalne kaslali. O to vic si ted uvedomuju, jak to pro me bude tezke az moje ditko zacne brat rozum se vyvarovat kritiky na adresu mych rodicu, protoze na ne s manzelem nadavame denne, porad jsou s nima nejake problemy. A je mi lito, ze moji rodice nikdy nebudou tak skvelymi prarodici pro me dite, aby zazilo to co ja a bracha.
5.7.2007 14:17:31
Kiki,
ale ne, nemyslím, že by ten věk byl až tak limitující. Ale tři už by byly dost velký nápor - spíš na mé nervy, než zdraví. Už by nás asi s manželem přepraly:-)) Zdravotní potíže jsem neměla žádné. Asi je budu vychovávat jinak, než ve dvaceti. O něco přijdou a něco jim dám navíc.

Myslím si, že třetí dítě (jako každé dítě) by měli chtít oba rodiče. Vyrábět děcko "s opozicí":-)) to by na mě nebylo. Občas se stane, že tatínek z opozice přejde do rozvodového řízení, a pokud ho maminka malinko "podvedla", možná se mu ani nedivím.
5.7.2007 9:56:38
Macecko,

nadherny clanek, vsechny tve prispevky jsou balzam pro dusi:-)

Ja myslim, ze je to opravdu tak, ze vztah mezi ditetem a prarodicem ci jinym pribuznym se odviji prave od toho, jak se k diteti chova ten dospely. Dite velmi brzy rozpozna, jestli je pro babicku nebo dedecka dulezite, jestli mu venuji pozornost, jestli jsou s nim radi a ne z povinnosti. A to se potom odrazi i na tom, jak se dite bude k prarodici chovat, az bude starsi. Ukolem rodicu je myslim jim v jejich vztahu neprekazet, neprenaset pripadne averze na dite, neovlivnovat dite a nechat ho si vybudovat ten vztah podle sveho. Ono ale prave hodne zalezi na tom, jake vztahy mame se svymi rodici my sami. My mame velke stesti, myslim, ze se mame navzajem radi s rodici manzela a naopak, deti maji k nasim rodicum velmi silne pouto a snazime se to tak udrzet, i kdyz jsme ted uz dva roky v cizine.

My mame treti miminko "naplanovano" uz od zacatku. Synovi je prave dnes 5 let, holcicce budou zari v 2 roky. Manzel by rad deti ctyri, ale ja se na necitim, takze ty tri jsou takovy nas kompromis. I kdyz si myslim, ze manzel stale doufa, ze ctyri nakonec budou:-) Zajimave je, ze nez se narodil Simon, tak manzel tolik deti nechtel. Od te doby ale chce deti co nejvic:-)
Toranoko
  • 
4.7.2007 14:16:43
Ja pevne nerim tomu, ze jde o to, co a jak zena chce - pokud po diteti opravdu touzi, jiste si k nemu najde cesticku - ale jak jsem si vsimla, vetsinou se tady vyjmenovavaji a hledaji duvody, proc to nejde - nekdy je to lepsi zkusit i naopak - proc to jde :-) A potom se to treba porovna - obe strany a jedna prevazi :-) A je to hodne o tom, ze musime celit spolecenskym "normam", tomu, co si predstavuje nase rodina - ale ja casto, kdyz neco citim, stojim si za tim, najednou zjistim, ze ta "opozice" neni tak velika, jak jsem si ji predstavovala - nabo je pro me mozna min dulezita nez predtim :-)
Toranoko
  • 
4.7.2007 13:45:04
Me by spis zajimalo, co te na tom prispevku tak toci, ze hned tolik startujes a takovym tonem - pravo na nazor ma kazdy a kazdy ma pravo pochopit neco jinak nez ty
Klara, syn Robin (4 roky)
  • 
4.7.2007 13:06:48
Potesilo me, ze jsme nebyli zvlastnosti. Ja i moji sourozenci jsme chodili pravidelne a radi za babickou a dedeckem. Travili jsme s nimi prazdniny, vikendy na chalupe. Prave s dedou jsem chodila brzy rano na houby, pocitala vrany v parku, poslouchala zajimave historky z jeho mladi a hlavne se ucila vsechno, co mi deda daval. Babicka mi zpivala pisnicky pred spanim, pekla pro me boruvkovou bublaninu a taky usila saty na muj prvni karneval. Ja jsem je vzdycky milovala a oni me. Posezeni u nich pro me bylo rozhodne spis poctou nez povinnosti. Vzdycky mi se vsim pomohli a ja zase jim. Do poslednich chvil jsem si jejich pritomnost uzivala a dnes mi hrozne chybi a neni dne, kdy bych si na ne nevzpomnela...
Budu se snazit, aby muj broucek mel podobny vztah s jeho prarodici. Aby je znal, mel rad a travil s nimi stejne krasne chvile, jako ja kdyz jsem byla mala. Prijde mi, ze kdyby tomu tak nebylo o hodne by prisel a to je preci skoda!!!
 Příspěvky 110 z 40 [Dalších 30 >>]

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.