Názory k článku Adopce mi téměř zničila život

Je možné po rozvodu zrušit adopci dítěte manželky? jestliže nebyla zrušena, jaké povinnosti zůstávají muži, který dítě manželky adoptoval a pak se rozvedl_

Děkuji za odpověd

ahoj, if musím ti dát za pravdu a bohužel je tu opravdu spousta nejivek které si myslí že dostanou anděla. jenomže to se všechny pletete, přesně jak jsi psala . já mám doma holčičku, je krásná ale geny jsou geny, už teď ve čtyřech letech krade ostatní co se dá, svoje sni jide a ukradne druhým je násilnická,atd.... bojujeme s tím a doufám že vybojujeme tu správnou bitvu. a nebude po bi otci kterej byl násilník, alkoholik a podobně. také když jsme do toho z manželem šli měla jsem ružové bríle na očích a když nám malou přidělili tak mi hned nepadla,ale neuměla jsem cokoliv říct, když jsme čekali tak dlouho. ale zžili jsme se s polu a mám ji moc ráda i přes ty chyby. je nádherná a v jádru hodná ale prostě je tam něco co ani 100násobnou láskou neodstraním. stále vysvětlujeme a doufám že s ní vychováme spořádaného člověka. to jenom ve skratce

Bohužel to není jen výchovou,ale z největší části za vše mohou geny.

Máme s manželkou zájem o adopci,ale nevíme, když si platíme hypotéku,zda-li vůbec máme možnost adopce?
Máte nějaké zkušenosti? Dík za info.

Pokud jste to dobře četla, tak nehorázné je to od vás.Autorka rozhodně nic takového říci nechtěla, jen se snažila přiblížit adopci i z té druhé stránky a vlastní zkušenosti. A jen pro pořádek, byla bych někde uprostřed, neboť mamka si vzala dvě holčičky o rok od sebe. Ta první je do dnes bez problémů,s lehkou mozkovou disfunkcí disgrafii a dislexií je ve speciální škole, ale má samé 1, ale vydřené buďte si tím jistá.Ale od normálního dítětě by jí člověk nerozeznal.Po příchodu druhé se vše otočilo,problémy od 4 let, ve školce, škole kdy sice chytrá a bystrá od přírody, ale nulový zájem, takže jsme ji dostrkali ke 4, krádeže nejdříve doma peníze, cenné věci pak mobily vybavení atd a celý byt bohužel nezamknete.Pokud jsme chtěli aby do školy vůbec ráno dorazila musela se přivést až do třídy a počkat na zvonění. odpoledne to samé jinak jsme ji ještě v 8 večer hledali po městě...To chodila na karate, vyhrála zlato a protože se začala toulat i z tréninků a krást i tam byl konec. Ve škole den co den průšvih ze 4 škol ve městě ji nechtěla ani jedna..Mamka psychicky na dně, dodnes bere prášky na tlak.Protože si to vybralo veškeý čas, ta star ší se cítila odstrčená a také to nedělalo dobrotu. Já se odstěhovala abych se nezbláznila. Po 5 letech po poradě se všemi možnými a nemožnými institucemi jsme byli nuceni ji vrátit aby aspoň ta druhá mohla prosperovat. A přeci jsme na ni nepřestali myslet, dokonce já s mužem jsme si jí chtěli vzít a první co z ni vypadlo když přijela bylo, že jsem řekla, že čekám až jen máma chcípne..Bojovali jsme jak to šlo a stejně veškeré úsilí šlo v niveč.Tak neodsuzujte nikoho jen proto, že jste měli to štěstí a vaše dítě je bez problémů.