Názory k článku Úzkost lze překonávat po krůčcích

mám 3 letou dcerku,úzkostnou hlavně co se týče lidí,ale i jinak je opatrnější, nepodstupuje rizika (kouzlo klouzačky objevila nedávno,do té doby jen vylezla a zase po schůdkách dolů i když jsme někdy společně ten strach překonaly a dcerka měla úsměv na tváři, trvalo jí hodně dlouho než se ke skluzavkám začala vrhat)
stále se motám v tom kde jsme udělali chybu.....skrátka asi taková je
od malička byla chovaná, pocitu jistoty jsem se ji snažila dodávat horem dolem,z náruče mi slezla prakticky až v roce a půl. jedno období jsem si říkala že jsem to asi přehnala,ale možná na druhou stranu by to bylo třeba i horší....
blíží se nástup do školky,je tedy zapsaná.jsem na md s mladším bráškou (ten je na druhém konci stupnice co se úzkostnosti týče...) tak není pro nás nutností, chci jen dcerce dopřát styk s vrstevníky a jak vše dopadne uvidíme. chtěla bych aby chodila třaba 2x nebo 3x v týdnu na dopoledne,pro otužení. nejlépe by bylo kdyby někoho z budoucí třídy již znala,ale stejně staré holčičky, které známe z pískoviště jdou bohužel jinam...
také by bylo dobrý kdyby ve školce nebylo dětí 24, ale alespoň tak 10...počet dětí ve kterém se začíná volně pohybovat a komunikovat je spíše 5 či míń.....no když z pískoviště skoro všichni odcházejí my ožíváme...
jinak musím o dcerce napsat že je velmi bystrá (její výtvarný projev odpovídá spíše nástupu do zš), dovede se soustředit,je empatická,umí se podělit o hračky a děti svým způsobem vyhledává, ale dlouho je v ústraní než se zapojí,zdali vůbec, nechá se odstrčit, radši počká až všichni odejdou z prolézačky aby si na ni sama v klidu prolézala....každý měsíc je znát a pomalu pomalinku se stává otrlejší
pokud máte někdo zkušenosti které by nám mohli pomoci budu ráda
zatím všem brou l.