Názory k článku Kojení - horor větší než porod

Ahoj milá maminko,kojení není horor,jen Ti to z něj udělaly zřejmě ty sestry.Já mám 3 děti.Jedno kojené tak půl roku,druhé vůbec a to třetí skoro dva roky.Kojení jsem nechala zcela pořírodě.Buď to půjde,nebo ne.Kojení je skvělá věc,ale náhradních mlék je také velký dostatek a dnes v dobrých kvalitách.K úspěšnému kojení patří duševní pohoda především.Byla se mnou v porodnici maminka se stejným problémem a moc mi ji bylo líto.Ale zvládlli jste to skvěle,holčička krásně prospívá a to je to nejdůležitější,protože to hlavní pro kojení a naše miminko je, ABY MAMINKA BYLA V KLIDU ! Přejí Vám samé šťasné a spokojené dny mateřství. Eva

Přesně takto jsem to zažila, tedy vlastně ne úplně. Porod naprosto v pohodě, pak mi ale hrozně naběhly prsa, a když jsem bolestí ani nemohla spát, tak jsem šla za sestřičkou. Ta prsa zhodnotila, jako že je to v pořádku. To ale mrňousek už moc ani nepapal. Nebejt mojí maminky, nevím jak by to dopadlo. Ta mi prsa taky znásilnila (už to tu v diskuzi někdo psal, s dovolením to taky použiji, moc se mi ten výraz líbil), a dala mi dobrou radu, abych když mám hodně naběhlá prsa tak před kojením trochu odstříkala, aby si mohl malý lépe vzít bradavku do pusinky. Pak už to bylo lepší. První co jsem kupovala cestou domů z porodnice byla odsávačka. Mlíka jsem totiž měla mraky, chlapeček to všechno nevypil, takže jsem musela neustále odstříkávat, aby mi prsa zase nezatvrdla. Připadala jsem si jako pojízdná mlékárna. Pak je taky nepříjemná komplikace tzv. ragády - prasklinky (to jsem musila vždy počítat do deseti, abych malého vůbec přiložila)a nakonec jsem ještě dostala zánět prsu, to už nebylo tak strašné (až na ty horečky). Naštěstí se to do konce šestinedělí srovnalo a pak byl pokoj, a chlapečka jsem kojila do 2 let. Vytrvat ze začátku mi pomohla představa těch věcí okolo umělé výživy, takhle jsem věděla že "strava" je vždy po ruce, vždy sterilní a té správné teplotě.
Jinak je zajímavé,že u druhé holčičky se vše upravilo během týdne.

Všem přeji ať je kojení pro ně příjemnou záležitostí, a pokud to z jakéhokoliv důvodu nejde, netrapte se tím, dnes se do dá řešit i jinak.

Je vidět, že tato paní má nějaký problém. Že by jí to kojení už vlezlo na mozek ??! p.s. Jak by se vám líbilo, kdyby někdo posuzoval jméno vašeho dítěte? Zamyslete se nad sebou...!

velice hezky a citlivě jsi topověděla ale i udělala není to v životě o ničém jiném.

Aniž bych tě odsuzovala nebo si myslela, že jsi špatná máma, mám potřebu říct, že ačkoliv je kojení přirozené, není samozřejmé.
Jak dlouho se učíme chodit nebo plavat nebo mluvit? Týden? Šest neděl? To asi dýl, co.
Spousta kojících příruček dělá chybu, že hlásá vizi okamžitě napapaného mimina, které si po odříhnutí na pár hodin zdřímne, zatímco šťastná kojící matka si odpočine. Takto je to ale málokdy. Já jsem například při svém posledním dítěti nedělala 3 měsíce nic jiného než kojila pomrukávající mimčo, ve večerních hodinách i po půl hodině. Te´d jí budou 2 roky a kojím pořád. Nechci říct, že by nechytla rýmu, ale má úžasně dobré průběhy drobných nemocí, když to posoudím s nekojeným prvorozeňátkem. Jsem ráda, že jsem vydržela a nepíšu to jako útok na nekojící, ale jako jednu z pravd o kojení, tedy to, že to nejde samo a hned.