| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Konkurent v dětském pokoji

 Příspěvky 110 z 37 [Dalších 27 >>]
Táňa
  • 
6.12.2006 23:56:09
Ja jsem ze tri deti a vzdycky jsem zavidela jedinackum,protoze vsechno meli.Ja nic,obleceni po dvou bratrech nebylo zrovna to nejlepsi,a vlastne jsme nic nemeli,byli jsme prece tri.Navic jsme se zrali jak psi.Dnes mame vztahy korektni,ale nijak se nevyhledavame.Tak nevim.Sama jsem obama svym synum doprala maximalni pozornost,nebot oba vyrustali jako jedinacci-s vekovym rozdilem 16let.Myslim,idealni.Kdyz si chce dite s nekym hrat,muze ve skolce nebo venku,kdyz nechce,prijde domu a ma klid a vsechno pro sebe.V pripade sourozencu neni kam utect,zvlast,maji-li pokojicek dohromady.
13.11.2006 9:08:52
Zuzano, to bude taky asi případ od případu... Moje sestra je skoro o 19 let mladší, a rozhodně mi to v té době divné nepřišlo. Mámě tehdy bylo 39. :-)
Zuzana, 2 vnoučata
  • 
13.11.2006 8:57:46
Tento příspěvek je skutečně ze života, je to tak. Dětem lidé nad 30 obvykle připadají staří. A zmínka o "těch věcech" je opravdu trefná. Vzpomínám na dobu, kdy jsem nastoupila po maturitě do zaměstnání, bylo mi zhruba 18 let a měla jsem kolegyni, které bylo 38. Byla rozvedená, připadala mi příšerně stará a když nám jednou vyprávěla, že někde s někým dělali "ty věci", úplně jsem se styděla za ni, že v tomhle věku... Dnes je trochu jiná doba, já jsem měla první dítě ve 21 letech, dnes je to spíš výjimka, je běžné mít první dítě klidně kolem třicítky, takže se "stáří" v mysli dětí možná trochu posunuje. Když jsem s miminkem přišla do poradny a byly tam matky, druhorodičky, kterým bylo přes 30, nemohla jsem pochopit, jak mohou mít ještě mimino...
Zuzana, 2 vnoučata
  • 
13.11.2006 8:50:08
Já naopak mám kolegyni, která též měla dvě sestry. S tou nejstarší to bylo v pohodě, ale dvě mladší měly mezi sebou minimální věkový rozdíl. Rodiče už neměli sílu stále řešit, kdo začal, kdo je na vině apod.,takže pokud vznikl konflikt, nařezali oběma.Tudíž ona, jakožto mladší, se musela starší sestře bránit - a bránila se úspěšně, řezaly se celé dětství jako koně...dnes je jí téměř 60 a velice dobře si to pamatuje a ani dnes nejsou jejich vztahy bez poskvrny, ačkoliv jsou obě značně inteligentní.
Jana
  • 
12.11.2006 22:31:16
to znám, taky jsem po narození dcery najednou od syna čekala, že bude všechno zvládat, já navíc opravdu neoprávněně, protože mu bylo 2,5 roku, když se malá narodila, a kdyby byl v tomto věku pořád sám, brala bych ho jako "miminko". Takže jsem se pak taky snažila být s ním sama víc než s dcerou. Ale přesto (u nás to šlo, protože jsme měli občas hlídání) jsem bývala sama i s malou a obě jsme si to užívaly. Možná bys to měla přece jenom zavést i u vás :)

Hello
11.11.2006 23:36:08
At je Ti kolik chce (a jses prave v tom nejlepsim veku), tak v ocich tveho syna jsi uz stara. Me bylo 14 a brachovi 12, kdyz jsme se to dozvedeli - budeme mit sourozence. Bracha mel strach, ze mama zemre, protoze v jejim veku je to uz pravdepodobny a ja jsem se tesila nato, jak me mama strapni pred kamarady (prece jenom jsem vedela, ze lidi umiraji o neco pozdeji). Duchodci by prece uz nemeli mit deti, ne? Takova ostuda!!!! Vzdyt je to DUKAZ, ze jeste delaj TY veci! No fuj.
Mame bylo v te dobe 35. S malym brachou jsme se smirili az ve chvili, kdy jsme se diky nemu staly hvezdy a vsichni nam ho zavideli. I kocarek jsme vozili:-)) Vychazeli a vychazime spolu vsichni moc fajn.
Luckaaa
11.11.2006 10:58:08
no opravdu leckdy je to nakonec na přírodě, ale k tomu věkovému rozdílu bych podotkla že záleží o jak staré sourozence jde. aby jste mi rozuměli dám příklad ze své rodiny.jsem typické prostřední dítě a jediná holka :-) mám staršího bráchu o necelý rok a mladšího o tři roky.
jako malá jsem se "kamarádila"více s mladším sourozencem, ale v dospělosti či dospívání se to otočilo a můj odvěký soupeř starší brácha mi byl najednou blížší. řešili jsme stejné problémy ,zatím co vašíček (nikdy se mu snad jinak neřeklo :-),to není ve zlém)byl úplně jinde.samozřejmě to mámnoho dalších okolností,které tu nebudu rozebírat....
OlgaF.
10.11.2006 18:51:35
Nezlobte se, ale nesouhlasím s Vámi. Věkový rozdíl 3 roky podle mě nemůžete brát jako zázračný interval, který zaručí optimální psychický vývoj dětí a rodinnou pohodu.
Jestliže máte několikaletou praxi rodinného terapeuta, jistě mi dáte za pravdu, že vše je především v lidech. Můj manžel a jeho bratr jsou od sebe 18 měsíců a mají spolu vynikající vztah a naopak znám sourozence, kteří jsou od sebe ony 3 roky a nemohou se vystát.
Určitě bude situace s druhým těhotenstvím jiná u ženy, která má už od počátku manželství jedno dítě - a totiž svého muže, kolem kterého musí skákat a který jí s ničím nepomůže a jiná u ženy, které všemožně manžel vypomáhá, babička bydlí ve vedlejším bytě a je ochotná kdykoliv pohlídat a vnoučatům se plně věnovat.
Vámi doporučované autory jsem četla až na Lemana - četla jsem jak Jiřinu Prekop, tak Matějíčka, dále i Virginni Satirovou a mnohé jiné a přesto jsem se vědomě rozhodla "zkrátit" onen doporučovaný interval 3 roky a nelituji toho. Žádné narušení psychického vývoje u svých dětí, ani u sebe, ani u svého muže nepozoruji :-).
Mimochodem právě Jiřina Prekop píše, že nejlepším "cvičištěm" sociálních dovedností je rodina plná sourozenců /čehož s itervalem 3 roky v dnešní době docílíte dost těžko/ a věkový odstup u ní nehraje až takovou roli - pokud vím, pracuje s hierarchií prvorozený - druhorozený atd.
Navíc, příroda si nevybírá, takže ani s tříletým plánováním to nemusíte plně "vystihnout", ze tří let může být šest a nebo také deset :-).
S pozdravem Olga F.
autorka
  • 
10.11.2006 16:51:20
díky, taky zdravím.
Iwica
  • 
10.11.2006 8:29:58
Doporučení odborníků vycházejí z toho, co je vhodné pro zdravý psychický vývoj dětí, nikoli z toho, co je výhodné pro rodiče. Za optimální věkový rozdíl se považují 3-4 roky, od šestiletého rozdílu můžete počítat s tím, že budete vychovávat spíš dva jedináčky.
Musím vřele doporučit knihu Prvorozený od Jiřiny Prekopové a knihu Sourozenecké konstelace Od Kevina Lemana. Najdete tam něco o sobě samých i doporučení k rodičování. Knihy pana prof.Matějčka se s nimi shodují.
Poznatky z těchto knih se plně shodují s mou letitou praxí rodinné psycholožky a zkušenostmi s rodinami.
 Příspěvky 110 z 37 [Dalších 27 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.