Názory k článku Jak jsme začali kočárkovat

Uvidíš:) Jistěže kočárek má něco do sebe, ale že bych to dítě musela nějak moc tahat... Nebo že by se v šátku proneslo... Až ke konci a jen když jsem s ním byla venku celý den. A i teď si říkám, že tahat deset kilo nic není, vždyť v těhotenství jsem tahala 20, takže ještě mám slušnou rezervu:) Pokud si člověk zvykne nosit už miminko, které se fakt ještě nepronese ve srovnání s tím břichem, nemá pak už problém. Samozřejmě kdybych měla problémy se zády, asi bych volila spíš kočárek. Každé mamince vyhovuje něco jiného, ale nepředstavitelné to není, pokud dítě nenosíš na rukou, není to náročné:)

To ryzove miminko je moc dobry napad! Ja to zkousela poprve s miminkem zivym - sla jsem na jakysi kurz vazani satku a bylo to naproste fiasko. Tak ted mame kocarek, klokanku, baby vak a vse ma sve misto. Uzivejte trikolek a brzy mozna uz i kolobezek, a nekdy zase napis nejaky takovyhle hezky clanek. Mej se!

My začali používat šátek až v 6 týdnech a měla jsem strach, že si mladý už nezvykne, ale velmi rychle si uvykl jednou denně být v něm a spát. Ven s ním v šátku chodím minimálně, kočár je praktičtější (většinou jdu z procházky na nákup nebo něco zařizuji a tak mi vyhovuje úložný prostor), ale když si potřebuju skočit do trafiky pro noviny nebo pro vajíčka do sámošky, tak to jde taky. V létě jsem dokonce ve vedrech vyběhla jen v kraťasech, podprsence a šátku (malý byl už v 8 týdnech dluhán a v jednoduché kolíbce ze šátku se mu nelíbilo a tak ho nosíme na dlouhý úvaz a to mám šátek na 3xpřekřížený a z mého trupu je vidět minimum - takový maminkovský top). Využívám kočárek i šátek a to fajn.

A perlička na závěr. Koupi šátku inicioval můj manžel, když jej viděl na předporodním semináři a malého velmi rád nosí i on. Pracuje s ním na počítači a já ostatně těď taky píšu a malý mi spí na krku v šátku.

Uz jsem psala vys, co se kocarkovani a spani tyka, ale neda mi to a taky musim reagovat. Svoje dite mam moc rada, ale klidny spanek taky a ten mi neni dopran, kdyz s nama Mates spi v jedne posteli. Jen kdyz je nemocny, tak to ma "dovoleno". Jsou mu 2 roky, spi s nama v jedne mistnosti, ale ma svou vllastni velkou postel ze ktere je maximalne nadseny. Obcas se v noci vzbudi, vetsinou chce jen prikryt nebo ho staci pohladit a spi dal. Za tyden uy bude ve svem pokoji sam, konecne jsme dostaveli baracek a tim i vlastni loznici. Vubec se toho nebojim, s el. chuvickou to neni zadny problem a manzel se aspon rano nemusi bat, ze budikem a svym brzkym vstavanim do prace Matu vzbudi. Pred spanim ctu pohadku a pak odchazim z mistnosti, nekdy synator jeste zkousi vyskemrat dalsi pohadku, nekdy i brekem, ale trva to sotva minutu a pak je ticho, nebo si chvili jen tak povida a usne. Samozrejme nam to "chvili" trvalo,ale byli jsme dusledni. Ted na to nedam dopustit, mame s manzelem postel pro sebe a tulime se my dva.Myslim, ze manzelsky postelovy zivot je taky dulezity! Ale jak rikam, je to jen muj nazor!!!!!

tak to závidím...moje roční holčička od narození kočár nenáviděla, tak v něm jen spala a pak byla v šátku nebo jen tak na ruce... nyní začíná chodit, tak se nemůžu dočkat až to bude... dnes první 3 samostané kroky :-)
a cesta z krámu za ručku nám trvala dnes 2 hodiny... máme to co by kamenem dohodil..