Názory k článku Taky vám někdy rozum "stojí"?

Kristepane-mám malé dítě,protože jsem ho chtěla,miluju ho a chci si ho užít jak jen to půjde.Vůbec se necítím nepotřebná,nehrabe mi.S malým se snažím chodit mezi děti do MC,kroužků pro mrňata,plavání.Za celý den toho mám dost a dost.Večer jsem ráda,že mám chvíli pro sebe a přítele.Naštěstí nás uživí a snaží se věnovat i malému.
Vím,že začlenit se zpátky do prácovního procesu,jak se říká,bude těžké,ale nechtějte po mě,abych šla makat na úkor děcka.Proto ho teda nemám.Pokud to děláte,tak prosím,ale nevnucujte to ostatním.Některé to nechtějí-užívají si miminko a když chtějí,tak ať-jejich věc.
Tak to uteče,no a co.Právě proto..............

Ahojky, to mluvíš mi z duše se k článku opravdu hodí a já jsem taky ráda, že máme doma něco podobného!Mám chlapečka 8,5 měsíců a je to až moc živé stvořeníčko, a někdy jsem opravdu za celý den utahaná jako to kotě a to stvořeníčko má pořád elánu až to hezké není.Mám už 14 -ti letého syna tak si teďka taky chci to "miminko" užít.Přeji hodně trpělivosti.

Děkuji za podnětný článek, nad tímhle jsem ještě nepřemýšlela. Myslela jsem, že ž snad hůř být nemůže, Martínek je taky upovídaný, už v poledne mám v hlavě díru z jeho vykládání. Taky tu pusu nezavře snad nikdy. Ani u jídla, ani u hraní, prostě nikdy. Někdy si vynucuje pozornost (žárlí) tím, že řve na celé kolo, úplně kvílí! Zrovna ve chvílích, kdy za ním opravdu nemůžu jít, protože kojím obě dvojčátka naráz na polštáři, nebo je mám rozbalené a cvičíme s nožičkama, kvůli prdíkům... Jsem z toho fakt někdy zoufalá. Navíc má zlozvyk, který se těžko odnaučuje, že prostě vykřikuje z druhého pokoje. Když miminka někdy uklidním, že ani jeden z nich neřve, začne Martík ječet a někoho vzbudí.
Jsem asi špatná matka, ale moc si užívám, když odjel za babičkou. Takové ticho, to snad ani není možné!
No a už se fakt těším, až začnou mimča lézt. Mám v plánu pořídit velkou ohrádku do obýváku a vodítka na děti na ven. S dvojčaty to asi ani jinak nejde...
Martínka mi je moc líto, už od těhotenství, já na něho neměla sílu, a teď na něho zase nemám čas... Achjo.
V září půjde zase do školky, už bude druháček, takže bude mít naštěstí o zábavu postaráno. Blbé je, že miminka mají zrovna odpoledne dobu, kdy hodně pláčou, takže na něho zase nebudu mít odpoledne po návratu ze školky čas, pokud se to nějak do té doby nesrovná...
Ale jsem šťastná, všechny tři děti jsou zdravé a dobře prospívají, v porodnicci jsme byli jen 5 dnů, co víc si člověk může přát? Když tady čtu články o různých nemocech, genetických vadách, tak si říkám, že bych snesla toho řvaní ještě stokrát tolik, jen aby byly všichni zdraví...

Máme (bohužel) pouze jednu dcerku, 6 let. Já toho moc nenamluvím. Musím však říci, že i naše malá, poté co začala mluvit, úspěšně napodobuje kulometnou salvu. A protože hůře slyším (naslouchátko), věřte, je to oáza, když to "ucho můžu vypnout"...
Ale jinak je to s ní úžasný !!!!!!
Oba jdeme do první třídy (dcera ZŠ a já VŠ) a malá už plánuje, jak spolu budeme dělat domácí úkoly.
No není ten svět s dětmi úžasnej ???!!!???

Legrační je, že je úplně jedno, kolik má člověk dětí a přesto se pokaždé objeví nějaký "dotazovač", kdyže bude to další???...
Já např. mám kluka 6 let a holku 8 měsíců a už přišel muž domů s tím, že se ho ptali, kdy budeme mít třetí...???... A kamarádce se před několika lety stalo totéž - má dvě děti... Někdy mám pocit, že je to druhá nejoblíbenější otázka, hned po "jak se máš".....
Jinak jsem taky podobně "zatížená", kluk je mluvící stojící spící, je neuvěřitelné, že toho dokáže tolik namluvit, mě by už bolela pusa :-) A ty vynalézavé otázečky, na které by rád odpovědičky... Kolikrát se mi chce jen volat úpěnlivě o pomoc :-))
Tak ať nám vydrží hlavy v celku a ušní bubínky taky!!!!!!! Ahojky !!!