| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak žít a zacházet se smutkem

 Příspěvky 110 z 105 [Dalších 95 >>]
  • 
30.3.2012 11:25:31
.....jsem zcela za,Andílci jsou super, jen málo stačí, malinká prosbička a jsou s Váma, ocitla jsem se v těžké životní situaci a najednou tu pro mne byli.Nějak se mi připomněli,jakoby náhodou,a od té doby jsem s nimi pořád v " kontaktu ".Prosím je a zároveň děkuji. Jsou mi ku pomoci, jsou to prostě zlatíčka,jen je člověk musí chtít "vidět",nevím jak jinak to definovat,prostě pokud se mi něco podaří a mohlo to být horší,ale nestalo se tak, je jasné, že při mně stál některý z NICH.třeba jen - MÁLEM jsem se řízla...hodně dobré pohody všem :-)
  • 
27.5.2010 9:24:59
Opravdu ze srdce Ti přeju mnoho štěstíčka. Vím jak je to těžké to prožívat, ale ještě těžší je, s tím do konce života žít. Mě zemřel syn po porodu. Takové magické datum 7.7.2007. Na ten den nikdy nezapomenu.. Jsem ráda že aspoň některá z nás to překonala. Všechno nejlepší přeju a ať je tvé děťátko plné zdraví. M
3.2.2007 23:44:08
Eliško,Terezko,
poku budete chtít napsat budu moc ráda. Adresa je pod nickem.
Nikdy nezapomenete ale časem to přestane tolik bolet a z odevřené rány bude jizva která bude vidět jen když budeš vědět kam se podívat.
Petru
  • 
3.11.2006 10:22:21
Terezko, je mi moc smutno z toho, co Tě potkalo. Přeji Ti přijemné lidi v okolí, kteří Ti budou umět pomoci v tom velkém smutku, v tom snad nejhorším smutku, jaký může ženu potkat.
Drž se a klidně plač a vztekej se a nebo si jen s někým popovídej, klidně i sama se sebou, jak to Tobě vyhovuje. Takový smutek se nedá zamaskovat a schovat, ale jen Ty víš jak ho prožit a PŘEŽÍT.
Jsem s Tebou i když daleko. Petra
Tereza, syn
  • 
3.11.2006 9:05:57
Také mě zemřelo dítě. Karolínce byl týden. Měly jsme obě dvě sepsi. Karolínčino srdíčko to nevydrželo. Nikdo si nedokáže představit, co to je, když vám doktor oznámí, že vaše dítě už nežije. Prožíváme to nejhorší období ve svém životě. Já nevím, co bude dál. Tupě zírám na fotky a na video, někdy už nemůžu ani brečet. Stále čekám na telefon z nemocnice, že se spletli....... Na náruč, ve které chovám své mrtvé dítě, na tu už v životě nezapomenu, Tereza
  • 
8.8.2006 20:12:31
Přeju hrozně moc stesti. Cetla jsem tvuj pribeh ani ne pred mesicem a moc me dojal, sama jsem byla v devatem mesici a rikala si, ze u nas je porodnost meritelna jen v promile a ze to, co stalo tobe, je silena tragedie, ktera se stava jen vyjimecne. To jsem jeste netusila, ze i ja budu par tydnu potom odchazet z porodnice jeden den po porodu s prazdnou naruci. Je to dva tydny a boli to k nesneseni, ale od zacatku vim, ze to zvladnem a budeme mit dalsi detatko. Oba jsme si uminili, ze se nam nas prvorozeny chlapecek narodi znovu (i kdyby mel byt v holcicim telicku), vim, ze to zni blaznive. Tak jak me tvuj pribeh pred tim dojal, tak ted jsem si ho vyhledala a moc ti dekuju, ze jsi ho sem napsala, protoze me dodal nadeji, ze bude zase vsechno v poradku a ja se jednou prestanu vyhybat pohledu na kocarky a briska kolem sebe. Budte vsichni ctyri moc stastni.
Věra
  • 
18.7.2006 10:20:51
Já se nezlobím, to určitě ne! Taky jsem jen napsala jak to cítím. Už se v tom dál nebudu šťourat, asi jsem jen potřebovala vypustit své emoce a děkuji za odezvu! Mějte se všichni fajn a Pawli je to ode mě hnusný, ale závidím ti brzkou radostnou událost a ještě víc bude-li to holčička! Asi do toho taky ještě jednou půjdu, ale mě jsou asi souzený samý pinďourkové, má to své výhody, můžu založit vlastní fotbalové mužstvo! Moc moc a moc zdravíčka a držím palce!!!
Božena
  • 
18.7.2006 8:33:22
Milá Věro, ze všeho nejdříve bych Vám chtěa napsat, že jsem reagovala na Janiččen příspěvek, ne na Váš.Ten Váš se mi zdál rozumný a měl argumenty(myslím tu reakci na tu toleranci).Ale stále si myslím, že Pawli má jiné lidi kolem sebe než vy, ona sama nejlíp ví, jak se zachovali a jak to od nich má brát a navíc je to její právo, se rozhodnout,jak ona uzná za vhodné, tak nevím, proč se to tady řeší a vynášejí se soudy.
Váš příběh jsem si přečetla až nyní, když jste mě na něj upozornila.
Přijít o dítě je ta největší hrůza na světě a i když si všichni, co jsme to nezažili myslíme, že si umíme představit, jak je to hrozný, ja to bolí, myslím, že to nejde.Proto ani mě nepřísluší to jakkoliv komentovat, vlastně stejně ani nevím, jak, abych neublížila nebo se něčím nedotkla, jen cítím hroznou bolest a lítost, když něco takového čtu a taky hroznou bezmoc jako člověk, že s tím nedokážem nic dělat, a taky hrozný vztek, že ani ti nejmenší a jejich blízcí nejsou ušetřeni.Jestli jsem se Vás nějak dotkla, moc se omlouvám, ale právě proto, že jsem byla po přečtení článku plná emocí, reakce Janičky mě vyvedla z rovnováhy. Ale měla právo to napsat, stejně jako já jsem měla právo napsat, co si o tom myslím a tak dále.Ať si sem každý píše co chce, ale musíme být připraveni nést za to odpovědnost a být připraveni na jakékoliv reakce. Tak se za to na mě nezlobte, ale to byl můj názor.
17.7.2006 16:00:06
a už vůbec ne kvůli mě :-).
Nikdo se mě nedotkl pokud ano ozvala jsem se. Kontakty s některými lidmi kolem sebe jsem stejně nepřerušila na základě "jednoho selhání" ale protože už to byl několikátý vzájemný "omyl" a vztah nám přestal cokoliv dávat.
Stejně se určitě s řadou z nich ještě v životě potkám :-).
Budulínci,
chtěla jsem napsat ale nemáš aktivní mejlík. Budu ráda když se ozveš.
Věra
  • 
17.7.2006 15:16:26
Milá Boženo,
přečetla jsi si v příspěvcích i můj "silný příběh"? Jestli jsi pozorně četla všechny příspěvky a třeba i zabrousila na jiné diskuse, tak zjistíš, že jich je tam takových víc a řadí se k tomu Pawlinýmu. A já jsem si troufla napsat to co jsem napsala jen díky tomu, že vím až moc dobře o čem Pawli píše a nijak jsem na ni neútočila natož ji soudila! Jenom moc dobře vím, že člověk se ve svém vlastním zármutku dívá na svět a věci úplně jinýma očima než ostatní. A věci které se mě dřív bolestivě dotkly (stejně jako Pawli) mi teď s odstupem času už nepřijdou tak bolestivé.
Samozřejmě že cítím lítost, s Pawli, se sebou samou a s každým, kdo pozná takové zoufalství a bezmoc! Jen jsem se pokusila podívat na věc trochu hlouběji a jestli jsem se tím dotkla tebe , Pawli, nebo kohokoli jiného, tak mi prosím promiňte!
A ještě něco. Hlavně tady na diskusích jsem zjistila,že takové hrůzy se zdaleka netýkají jenom mě a že prostě nemůžu čekat, že mě každý bude stále litovat a brát ohledy a hodnotit každé slovo je-li vhodné nebo ne. Ale taky je fakt, že takového uvažování jsem schopna až po téměř čtyřech letech úporné snahy vyrovnat se se svou vlastní bolestí. Věra
 Příspěvky 110 z 105 [Dalších 95 >>]

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.