Názory k článku Televizní děti

Takhle malej kluk je sam doma? To me docela prekvapuje. Neni divu, ze se nudi a kouka na televizi.

Televizní děti nejsou! Můžete nesouhlasit, ale to je asi tak všechno. Televizní je totiž svět okolo a člověk se mu musí přizpůsobit. Jistě znáte otázky typu: Viděl si včera ten skvělej film.. ? nebo kouzelnou větičku: To musíš vidět! Nepřizpůsobíte se = jste asociál, nelida, blbé hovado apod. Dalším problémem je co dělat? Přijdu domů z práce nejdříve v deset večer. Tak si zapnu televizi. Proč ne děti když já? Můžu si snad zacvičit s činkami? V deset večer těžko. Knížka je fajn, ale je to jen knížka, přečetl jsem jich 5000 a víc jich nemám. Tak je čtu pořád dokola. Zkrátka, nemůžete pít víno a kázat vodu. Je prostě nutné se s televizí smířit.

Ahoj Jano, když byly holky malé, byla jsem naježená vůči kresleným, zvláště americkým pohádkám, protože jsou plné násilí. Děti je vyžadovaly a znali nazpaměť. Dneska jsou holky velké, citlivé, prostě jim to neuškodilo. Ale myslím si, že je třeba trochu probírat na co se děcka dívají. Nejraději bych rozladila stanici Nova a Prima v odpoledních hodinách, protože tam jsou přiblblé seriály jako Xena a nějaké střílečky ... Dneska chodí na střední školy, jezdí domů až večer a nemají čas se dívat. Před tím vypínaly televizi při mém příchodu z práce. Doma se jinak díváme na jemnější filmy a hodně čteme. Takže ono je to asi všechno dohromady. Snad tě potěším, minulý týden v rádiu uveřejnili výsledky zahraničních výzkumů o vlivu televize na děti. Do čtyř let vhodné pořady urychlují vývoj a obohacují, po čtvrtém roce je to spíše negativní vliv. Když se dítě nedokáže odtrhnout od televize, stává se z něho pecka bez fantazie, znalostí a vysloveně hloupne. A na závěr, můj malý se právě dívá na králíka Bunny (oblíbená kazeta jeho podstatně starších sestřiček) a je nadšený. Těší se vysloveně na některé pasáže. Právě jsem si vzpomněla na jeden seriál, který mi bral dech. Byl o Ferdovi mravencovi a bylo to něco jiného než Sekora. Taktéž seriál o medvídkovi Pú. Mé oblíbené knížky z dětství. Holky moje čtení nebavilo, protože to bylo jinak než v seriále. A mě mohli vzít všichni čerti. Jo a v neděli dopoledne nebývám doma, takže všechny děti nadšeně sledují Pokémony ):

Myslím, že zeptat se v deseti letech na to, zda si můžu pustit televizi, nejenže není pro dítě potupné, ale měla by to být samozřejmost a povinnost. Moje děti odmalička nesměly na televizi bez dovolení sáhnout (donedávna to ještě ani neuměly) a i nejstarší osmnáctiletá dcera se vždycky zeptá. Je pravda, že jí to většinou dovolím, ale pokud nemám náladu, jsem unavená, potřebuji něco dělat a tak, vezme si sluchátka. A když je to úplná blbost, ani si netroufne. Novu doma nemáme, protože když jsme si promítli půl roku zpátky, zjistili jsme, že jsme se dívali snad jednou nebo dvakrát. A tak manžel zrušil vyladění, aby mladší děti náhodou nenarazily na ty příšerné "dětské" seriály. Všechny děti čtou, kreslí, skládají puzzle, hrají člověče nezlob se a jiné hry. Ale v případě nemoci také povolím. Jen se snažím vybírat něco vhodného.

Ahoj Lído,
pokud nebyla televize v domě, dokázali se kluci docela dobře zabavit tím, co bylo po ruce , máme psa, dvůr a děti v okolních domech... Já vidím nebezpečí v tom, že televize je baví bez námahy. Stačí jen nechtít něco činit a pak jdeš a zmáčkeš knoflík . Můžeme mít doma her plné skříně, pokud se jim nebude chtít, k žádné je nedostaneš. občas si rádi hrají i se mnou. I když už to není na krám a na řidiče autobusu.U nás je hit jedna sci-fi hra. Teď udělám reklamu deskové hře TALISMAN. Nepřesně řečeno - složitá obdoba Člověče nezlob se, akorát se hraje aktivně, rozhoduješ o osudu své figury a ještě se u toho válíš smíchy. Teda alespoň my ji hrajeme vleže na břiše,aby nikdo nespadl.
Jak jsem psala, myslím, že pokud jsme doma nějaká činnost se vždycky najde a televizi lze zapojit smysluplně, ale jakmile mé mladší dítko osiří- šup a už zírá.Je to pro něj jednodušší nechat se bavit, než něco aktivně vytvářet. Ale to asi jiné nebude. Ten starší je vášnivec do knížek. A ten už si vybírá, na co se chce dívat v televizi a často si jde radši číst, než by seděl u bedny. A zase - když si starší čte , mladší tím pádem nemá co dělat,a už by se ztrácel k obrazovce.A to je to, co se budu snažit nějak ukočíovat. Ještě jednou , díky !