Názory k článku Mami, ty jsi krásná

Ahoj,
to vubec neva, ze jste tri. My jsme ctyri, ja mam jeste tri sestricky a stejne tu basnicku mamince rikam, ona vi, jak to myslim a o tom to je. Tak ji klidne rikej taky.
pa

Já přes slzy nevidím. Moje maminka tady už není a jak říkají kluci - sedí na obláčku a dívá se.
Dneska alespoň děkuji osudu, že když se kluci narodili, pobývala jsem doma u maminky víc než od té doby, co jsem odešla na školu 100km daleko.
Byla ten typ, co by láskou snědl a já jsem po ní. Proto jsem jí stihla říct, jak moc ji mám ráda a ona zase mě. Říkám jí to i teď, ale už neslyším odpověď.

Moje maminka je taky krásná, navždy!!!

P.S. Kulíšci dostali marťafony (dárek u vitamínků, na který mohou něco namluvit a přehrát si to) a mě těší, že namlouvali i : Maminko miluji tě!
Asi budou po babičce.

Dík za krásný i když smutný večer

Ahoj Hanko,

to je snad neuvěřitelné, jak mi čteš myšlenky :-)). Říkala jsem si, že jí tu básničku napíšu do knížky, kterou mám pro ni koupenou k Vánocům.

Dokonce to máme podobné i se svými manžely! Můj manžel mi v podstatě taky neříká slovy, že mě má rád. Já mu to říkám pořád a už mi nevadí, že on ne. Dokonce mu píšu i milostné vzkazy, když je na odpolední směně a nevidíme se :-)). Já vlastně ani nevím, co bych chtěla slyšet - on mi dává tolik lásky a pozornosti, jako jsem si vždycky přála cítit a mít - i když mi to neříká.

Tak ahoj a ještě jednou díky moc :-)); ještě pořád, když se na tu básničku podívám, tak se mi chce brečet, ale už je to lepší :-)))

Afrikánka - Irena

Já teda bohužel musím říct, že ani nevím, jaký mám se svojí matkou vztah. Přichází k nám, jen když něco potřebuje, vnoučata sama od sebe vidět nepotřebuje, o sebekratší pohlídání se musím prosit a přitom je to třeba jen jednou za měsíc. Ale když potřebuje půjčit peníze nebo něco zařídit, tak to hned ví, kde bydlíme. Je mi z toho smutno a jsem zvědavá, jaké to bude s bratrem a jeho dětmi, ženil se na jaře a rodinu plánují po novém roce. Když to bude jinak, bude mi to moc líto. Ale nevím, myslím že ona už se dostala do stádia takového sobce, že o ničem jiném, než o svých problémech s otcem a na zahradě a v práci ani mluvit neumí.
Přitom ty naše děti jsou milé, hodné, žádní raubíři, syn by k babičce šel rád, občas o tom mluví, když děti ve školce mluví o tom, jak byly na víkend u babiček. Babička mi radši vypráví, co vnoučata spolupracovnic. Teď mi třeba slíbila hlídání, je to už tři neděle, na sobotu, kdy jsem chtěla jet pryč a manžel zrovna také nemohl hlídat, takže tři neděle slibovala, že na to myslí a potom mi na poslední chvíli řekla, že jde vlastně do práce.
Omlouvám se, že si tady vylévám srdce, ale strašně mě to trápí, že je to s mojí maminkou takové, také jí už nikdy nebudu schopná nic takového říct, protože v sobě potlačuju tolik křivd....
Jsem ráda, že moje děti se ke mně přitulí a také mi řeknou, že se máme rádi, že mě pohladí a říkají....ty seš moje maminka.... doufám, že budu schopná s nimi mít hezký vztah pořád a že překonáme i ta horší období tak, že i potom si budeme blízcí a neztratíme se navzájem. Za článek moc děkuju, vzal mě za srdce, občas potřebujem se trochu zamyslet :o)

brecim celou dobu i pri cteni vsech tech komentaru. Ten clanek je nadhernej, diky moc.
S moji maminkou si rozumim ted mnohem lip nez driv. Chci byt stejna mama jako ona, protoze ona je moc krasna a jsem¨moc rada, ze ji mam. Vzdycky ji rikam:
Kdyby mi tak nekdo rek, treba kamarad,
prodej mi tu tvoji mamku, dam ti za ni hrad,
neprodam, neprodam, ani za nebe,
necham si tu svoji mamku jenom pro sebe.