Názory k článku Rodila bych klidně znovu, nevěříte?

Mili, já jsem nakukovala do Vaší diskuse v touze pochopit ten vánoční mumraj na ulicích a Tvůj příběh mě doslova ochromil. Doteď nedokáži najít slova, která by vyjádřila mou soustrast s Tebou a můj obdiv k Tobě.
Nádherné dítě..........

Je mi Tvé holčičky líto, i když jsem ani jednu z vás neznala. Právě včera jsme se s kamarádkou(, která má 4 děti a jedno nedonosila a která v létě ztratila otce, maminku už nemá léta) a našimi manžely bavili o tom, že nejhorší musí pro člověka být, když mu umře dítě a je jedno, kdy a jak se to stane. Bylo to ve chvíli, kdy jsme se bavili o našich rodinách a rodičích.
Nejsem si jistá, nakolik jsi stará na další dítě a jak těžká je ta cukrovka, ale přeji Ti, aby se Ti splnilo to největší přání, jaké máš a opravdu o ně stojíš.

dobrý den ,
teda řeknu vám ,že jste velice statečná ,moc vás obdivuji ,musela jste toho opravdu moc vydržet ,já jsem teď ve 36,týdnu a mám taky těhot.cukrovku od 28.týdne a jsem na inzulínu ,akorát mám strach ,že mi zůstane ,ale hodnoty mě zatím nepřesáhly osmičku ,ale ráno beru jednotek nejvíce ,chtěla jsem vás požádat ,po jaké době v¨ám cukrovka odezněla ,moc by mi to pomohlo a jestli si ještě vzpomenete kolik jste si píchala ,furt se totiž bojím o miminko i když paní doktorka říkala že na 99,9 % cukrovka odezní , a taky bych vás ještě chtěla poprosit ,jestli jste po porodu držela dietu a píchala inzulín,moc vám děkuji za odpověď a taky vám ¨blahopřeji ke čtvrtému miminku
hodně zdraví a sil přeje
Martina

Reaguji na tento příspěvek,jelikož i já bych šla rodit znova.Neměla jsem v těhotenství žádné problémy,i když ze začátku jsem moc nepřibírala a doktor se mne ptal jestli vůbec jím (přibrala jsem 9 kilo).Jedla jsem jak otesánek!Jezdila s přítelem a partou na výlety a v šestém měsíci dokonce na hory,kam jsem vyšplhala na velký a prudký kopec (bylo to v zimě,takže byl sníh).Vše bylo v pořádku a já dva dny před termínem začala mít slaboučké bolesti,které se ale dali přehlídnout,když jsem něco dělala (od pěti ráno mě bolelo břicho),ve čtvrt na jedenáct mi vypadla hlenová zátka.Ještě jsem uklidila celý byt a vytřela chodbu u výtahu,vyvenčila psa a chvíly se dívala na TV.Po jedné hoidně jsem si zavolala taxi (přítel byl v práci).V porodnici mne vyšetřili,píchli injekci,po které se prý bolesti zastaví nebo zesílí (měla jsem je slabí,ale po deseti minutách) a dali na pokoj ke třem mladým holkám (byly na rizikovce).Chodila jsem na "natáčky",jenže,jednou se mimi nehýbalo vůbec,pak zase moc.Pořád mi řikali,že jsou to poslíčky,že to přejde(já jsem ale věděla,že chce mimi na svět),Píchli mi v děvět věčer další injekci na bolesti a za hodinu jsem už málem lezla po zdi,jaký jsem měla bolesti.Nepomáhal ani míč ani sprcha.V tu chvíly jsem si řikala,že do druhého dítěte mne nikdo nepřemluví.Před jedenáctou mně doktorka vyšetřila a řekla"Jděte si zabalit věci,jdete na sál".Ulevilo se mi,ale až do další bolesti.Dali mi klystýr a nátačeli mne.Asi tři hodiny jsem měla bolesti.Jelikož jsem se neotvírala,tak mi píchli plodovou vodu a pak to šlo rychle.Cítila jsem velký tlak na pánev a tak volali doktora k porodu.Sestry tam byly moc milý a hodný a doktor vtipálek.Pouza dvakrát jsem zalačila!! a Naše dcera byla venku.Jen zakňourala jinak byla ticho.Jelikož jsem od pěti ráno nespala,byla jsem vyčerpaná a ospalá,tak jsem jim málem usnula na porodním stole.Natálka vážila 3050g a 51cm.Ani mne nemuseli šít (což jsem byla moooc ráda).Odvezli mne na pokoj a nechali vyspat až do pěti.Zeptali se mne jestli chci už dceru nebo se chci ještě prospat.Tak jsem si ještě do deseti zavřela oči a pak mi ji přivezli.Byla krásná,vůbec ne pomačkaná,ani hlavičku neměla otlačenou.Lidi si mysleli,že jsem rodila císařem.Dva dny se nechtěla přisát,ale jednou k ránu (byly dvě hopdiny)se vzbudila,měla hlad a tak jí mlíčko konečně zachutnalo.Papala každé dvě hodiny a sestry se divily,že za jeden den dohnala svoji váhu a ještě měla něco na víc.Jen spala a jedla,tak jsem se hrozně nudila a nepřipadalo mi,že jsem rodila,Byla jsem v pohodě po fyzické stránce a psychické.Těšila jsem se domu.A teď mám půl roční sluníčko,které moc miluji.Je pořád kojena a krásně prospívá.Kukadla má po mě veliký a modrý,jinak je to celá táta.Je to rošťačka.Sice jsem při bolestech nechtěla mít druhé dítě,ale už doma jsem řikala,že bych šla znovu rodit a ráda.Ty bolesti za to stojí.A je mi moc líto těch žen,co si to nemohou prožít.A moc se těšim na druhé mimčo.

Ahoj Mileno,
jsem diabetička a když jsem čekala své třetí dítě (při prvních dvou jsem ještě cukrovku neměla), taky jsem nastoupila do porodnice dříve s tím, že se vyvolá porod dříve. Když jsem se ptala proč, řekl mi pan primář v podolské porodnici, že se stává a nikdo neví proč, že pokud se dítě diabetiček nechává donosit až do řádného termínu, zničeho nic v bříšku zemře a proto že se vyvolávají porody cca o 14 dní dříve.