Názory k článku Jedna dvě, Honza jde

Když byl dceři rok, tak jsme navštívili Lednici. Malou výklad na prohlídce zámku nebavil a tak si broukala a občas kňourala. Můj chlap, který se obětoval byl společně i s ní vykázaný z prohlídky a já prohlídku dokončila. Od té doby jsme zatím návštěvu památek neriskovali a čekáme na chvíli, kdy děti trošku povyrostou.

A když víš, že to u dr.je takhle vždycky, proč tam nejdeš třeba na půl desátou? Já to takhle dělala v poradně pro těhotné a většinou to bylo tak akorát.
Marcela K.

Milá Dano B., jsem Dana C. vypadá to jako špatný vtip, ale nevymýšlím si. Mám podobné 2 rarachy, kteří nezůstávají u tak milých projevů jako "Honza jde", určitě by toho 7letého napadlo bičovat tou pletenou šňůrou, co zabraňuje přistoupit k exponátům blíž, svého mladšího 5 letého bratra. Který vždy s každou neplechou souhlasí. Minule se mi zdálo, že má starší trochu vyrážku na natvářích a když jsem už asi 20 minut cvičila a oni byli sami v pokojíčku, tak se přišel ukázat ten menší s tím jaké má také strašné tváře. Po pohledu na něj bylo po cvičení a dodatečně se zjistilo, že ho starší brácha vylepšil zvýraznovačem a další tečky a výzdobu si udělal malý sám, ovšem pod chápajícím dohledem staršího. Vypadal tak děsně, že kromě manžela, který se vrátil přesně ve chvíli, když jsem se rozčilovala na staršího, že nemá rozum a nechá malého dělat takovou blbost a hlavně si od nás následující den odsedávali lidi v metru a cestou do školy a školky se nás ustrašené matky ptali proč s "těma neštovicema" jdeme do školky. Atd. každý den něco. Také jsme byli vykázáni z Českého Šternberka, když raubíři využili nakloněnou rovinu sloužící místo schodů do jedné z místností k válení sudů a do té doby ostatní děti, spořádaně jdoucí se svými rodiči se k nim pohotově přidali. Ovšem vyhodili jen nás po dvou dalších podobně vynalézavých incidentech, jako volání do položené helmice....Chce to nervy
Mějte se D.C.

Ahoj Rito,

jé, mě tak spadl kámen ze srdce, že v tom nejsme sami! Jak jsem psala výše, malému bylo letos pět let a prázdniny jsme strávili tak, že jsme byli doma, ale dělali jsme výlety okolo Brna (to znamená, každý den jsme se vlastně vrátili domů). Být někde jinde, asi bychom to taky jenom přetrpěli (jak Ty píšeš), protože i tak se malý ptal: "Mně se to líbí, ale vrátíme se dneska domů?".

Ty jsi ještě odvážnější, že sis troufla na týden někam mimo (do těch Beskyd)! Na to já zatím odvahu nemám. Jak píšeš - letecky to musí být šílené, to si vůbec neumím představit.

Ale jsou fakt jiní lidé, kteří cestují naprosto bez problémů. Můj kolega v práci má dvouletého synka a už v jeho jednom roce spali pod stanem a v pohodě jezdí i na čtrnáctidenní dovolenou (už podruhé letos) na Šumavu. Halt, u každého je to asi jiné.

Moc Tě zdravím, Irena

Milá Dobromilo,
předesílám, že nemám ráda hlučící, envychované děti, které matky nekázní. Zároveň socítím se všemi matkami, které cestují vlakem s malými dětmi. Jedním z problémů je nedostatečný počet kupé pro matky s dětmi - v řadě vlaků chybí úplně, občas je problém z nich dostat pryč cestující, kteří žádné děti nemají ("my tu ale byli dřív"). K výchovným metodám si dovolím jednu poznámku: mám kamarádku, která se, když měla svou jednu dceru, dívala s údivem na matky, které své děti "nezvládaly" a byla poněkud hrdá na to, jak ji má pěkně vychovanou, hodnou a tichou. No, pak se narodil její syn a názory jí trochu poopravil. Je to pěkné číslo :). Teď má čtyři děti a k soudům již není tak rychlá. Mne naopak z mých představ o výchově má první dcera vyléčila, protože je to hlučné dítě mající velmi silnou vůli (což enznamená, že ji nechám dělat si, co chce, ale je to prostě poněkud náročné). Když se pak narodil syn, od miminka bylo vidět, že je jiný a mé sebevědomí mi trochu vyléčil :) - prostě je to takové to vcelku nekonfliktní sluníčko. No a teď mám tři a zase je všechno jinak... Tím chci jen říc, že není vše jen ve výchovných metodách, ale také v tom, jaké to dítě je. Nemůžu tu vámi zmiňovanou matku obhajovat, třeba to byl vážně děs a hrůza, ale třeba taky věděla, že když zrovna na tyhle děti tvrdě přitlačí, udělají ještě větší brajgl... Je snadné zvnějšku posoudit a sama mám k tomu silné sklony, ale také je dobré si uvědomit, že mohu být vlastně nespravedlivá.