Názory k článku O uzdravování duše

Brečím jak želva. Mám jednu holčičku a chtěla bych se s přítelem stát taky takovou rodinou jako jste vy. Ale přítel ani na adopci ani na pestounství moc neslysi, tak jsem alespon zacala pomahat v Nadaci Terezy Maxové a budu jezdit do DD. Nase Kristinka je zlato, a prala bych si pro vsechny deti aby meli alespon tolik pece jako ji stiham davat ja. Treba se to nejak zlomi a nakonec se s pritelem na te adopci domluvime. Zatim ahoj a jen tak dal. Jste uzasni!!!!!!!

Maceško,

je to moc krásný, jednou bych chtěla být jako Ty...
My jsme zatím teprve na začátku, podáváme žádost o PP (ach jo, loni v zimě nás "posunuli", že máme 3 děti do 2 let věku, takže máme zkusit po roce odkladu letos v zimě, ale že prý stejně neví, jestli to psycholog schválí kvůli tomu věku dětí:-( a pořád si to přemílám v hlavě, co by mohlo nastat za problémy a jak bychom je řešili a na druhou stranu už si představuju, jaká krásná lidská "smečka" budeme a jak budeme držet při sobě... Když si přečtu Tvoje články, výdycky mi vženou takový ty dojatý slzičky do očí, jako že na světě ještě jsou krásní lidé s dušičkou plnou lásky a že se ještě umíme mít rádi a všechny pochybnosti jsou najednou menší. Prostě jste nám vzorem, moc Vám s mrňouskama držíme palce a palečky a přejeme hodně sluníčka v životě Vás všech...:-) Děkujeme, že jste...

Ewcia + broučci a beruška:-)

Milá Maceško,

smekám před Tebou a Tvou rodinou až k zemi.Taky jsi mě svým příspěvkem rozplakala, zároveň pohladila duši.
Opravdu by stálo za to vydat z Tvých příspěvků knihu.A její cílová čtenářská skupina ? Všichni rodiče, nejen ti "náhradní".

Již jsem Tě obdivovala v odpovědi na tvé "Veřejně prospěšné práce".Zajímalo by mě, jak to všechno stíháš, máš-li čas na sebe. A taky mě zajímá, jaké je Tvé původní povolání- že máš tak úžasné sociální cítění, schopnost empatie, pedagogické nadání...
Tvé nynější poslání je nad všechna povolání, protože je to to nejušlechtilejší!!!

Drž se,hodně zdraví a sil přeje Tobě i celé Vaší rodině A.

jsem moc ráda,že už ti je aspoň trošičku líp :)

Maceško,

Vaše příspěvky čtu pravidelně, vždy koukám na rodinu a říkám si: kruci, další měsíc, už by ta Maceška mohla něco napsat :-) a jak se něco objeví hned to zhltnu. Dnes jsem si taky poplakala a jako vždy jste mě naplnila nesmírným obdivem k Vám a Vaší rodině. V současnosti odcházím na MD a jelikož přístup k netu budu mít sporadický, Vaše příspěvky mi budou moc chybět. Prosím moc pište dál a vydejte tu knihu. Já jsem dřív o dětech z DD a náhradní péči nevěděla vůbec nic, i když jsem si myslela že ano, a Vaše příspěvky mi najednou otevřely nový svět. I když sama se zatím necítím ani na adopci, jsem moc ráda, že jsem mohla nahlédnout i z druhé strany a povídat o tom i jiným neználkům. Myslím, že taková osvěta je opravdu důležitá a svým psaním děláte záslužnou činnost - kromě toho, že nám všem pohladíte dušičku. Já si taky vždy uvědomím, jak jsou některé věci malicherné a že si dělám hlavu z hloupostmi.

Maceško, přeji Vám jen vše dobré a moc děkuji

Tereza