Názory k článku Mami, přečteš mi něco?

Nemůžu než souhlasit s tímto článkem.
Vzpomínám na své dětství, jak mě a mým dvěma bratrům máma předčítala, jako děti jsme to milovaly. Taky vzpomínám na to jak jsem vždy mamce slibovala, že jakmile se naučím číst, budu jí číst zase já. No a co jsem slibovala, to jsem jí splnila. Četla jsem jí skoro pořád, když vařila, myla nádobí, uklízela. Dneska mamka říká, že jí to někdy docela štvalo, ale tenkrát nic neřekla a trpělivě naslouchala. No spíš to ani nevnímala, ale pro mě to byly nezapomenutelné okamžiky.
Mimochodem čtu ráda i dnes, i když už na to není tolik času. Ale na to abych přečetla synovi alespoň jednu pohádku denně si čas udělám a ráda.

Na prazdniny jsme vzdy cela rodina jezdili k babicce. Spali jsme s mamkou a s brachou v jednom pokoji. Tatka musel vedle, protoze strasne chrape:-))). No, a mamka nam vzdy cetla na dobrou noc. Bylo to super!!!

Vydrzelo nam to asi az do 13. Pak uz mi bylo odporne spat s rodicema v pokoji a uplne nejtrapnejsi bylo, kd. nam mamka chtela cist:-)

JEEEE a jak bych si ted lehla a nechala si cist:-)))

Kde jste, me mile detske casy?

Plně souhlasím s autorem článku. Moje mamka mi četla před spaním hodně dlouho a dodnes vzpomínám, jak jsem ji koukala přes rameno na obrázky a představovala si. Taťka mi zase pohádky vypravoval - protože jsem milovala krtečka, vymýšlel si stále nové příběhy o krtčí rodině. Dodnes strašně ráda čtu - nejraději "tlusté" romány.
Naší holčičce zatím na dobrou noc nečteme, protože ona by strašně moc chtěla "číst" sama. Před spaním ji ale vypravujeme o tom, co celý den dělala, ona poslouchá a občas "doplní" svůj kometář. Od 7 měsíců si čteme v leporelech a v současné době Káťa nejraději "čte" rodinná alba a časopisy Betynka. Pevně doufáme, že z ní vyroste takový čtenář jako jsou její rodiče.