Názory k článku Můžeme vitaminům uškodit? I

Mily Ivo,
uz jsem tuto diskusi vzdala, protoze proste mi neni dano, abych pochopila slovo, ktere popisuje pohyb znazorneny: http://www.colorado.edu/physics/2000/applets/h2o.html a vyjadrujici reorientaci molekuly vody v mikrovlnnem poli. Stravila jsem nad tim nekolik hodin a porad mi neni jasne pojmenovani pohybu "wait-and-switch". V kazdem pripade se autori stranek http://www.lsbu.ac.uk/water/microwave.html obesli bez slova "resonance". Mozna, ze na techto strankach neni spravne vysvetleni, ja nevim, na internetu je mozne leccos.
Moje otazka je: Je model znazorneny na strance: http://www.colorado.edu/physics/2000/applets/h2o.html platny nebo ne?
V pripade, ze ano, jak se tento pohyb nazyva? (musim podotknout, ze mam nutkani verit, ze universita v Coloredu by mela mit dobre stranky na fyziku, kdyz tam vyucuje nositel Nobelovy ceny za fyziku - prof.C. Wieman)
Diky za odpoved.
C

Anouk,
rostlina muze vyuzit dusik pouze ve forme dusicnanovych (NO3-) nebo amonnych iontu (NH3 nebo NH4+), v jakekoliv jine forme je ji dusik na nic. Dusik, jako takovy, rostlina neumi premenit na nic, ani na dusicnany nebo dusitany, na nic. To umeji jen diazotrofni mikroorganismy, ktere jsou schopne vazat vzdusny dusik a premenovat ho na NH3. Nektere (predevsim Rhizobium) tvori symbiozu s rostlinami, ktere jim dodavaji cukry k vyzive a bakterie jim dodavaji NH3 jako hnojivo.
Jestli ti nekdy, nekdo bude vykladat, ze rostliny neco umeji delat s plynnym dusikem, tak mu prosim never.

No, dusicnany jsou taky primo toxicke, a dusitany se meni na karcinogenni N-nitrosoaminy, ale jinak mas v ostatnim pravdu (a taky to neni moc podstatne). Obsah dusicnanu take silne zavisi na terminu sklizne - nejnizsi je napr. v zime a brzy zjara a nejvyssi v lete. Obsah NO3 v zelenine neni rovnomerny a lisi se v listech starsich a mladsich nebo ve slupce a hlize.

jak prezit zimu? Ja si myslim, ze po cely rok je zelenina v obycejnych obchodech pro male deti, zvlast ty nejmensi, nevhodna. Bud pestovat svoje bez "chemie", kupovat BIO a nebo vyzivy.
C

Ja bych tu resonanci zase tak moc nezavrhovala.
Frekvence zareni v mikrovlne troube je 2,54 GHz a ma to svuj duvod.

Ted cituji od vetsich odborniku nez jsem ja ke kterym mam duveru:
(J. Dolejší, J. Obdržálek z MFF UK)

Na frekvenci 2,45 GHz resonují molekuly vody H2O. Voda je ale obvykle ve tvaru "nadmolekul" typu (H2O)5 nebo (H2O)6, protože je to energeticky výhodnější. Když molekula rezonuje a rozkmitá se, vytrhne se tím z nadmolekuly (na to je potřeba jistá energie E). Zpětnou tvorbou nadmolekul se tato energie zpětně uvolní, což se projeví tím, že se voda zahřeje. Proto se vám za 12 s rozpeče rohlík (díky vodě v něm), zatímco mikrotenový pytlík zůstane studený, a ohřívá se spíš kontaktem s teplým rohlíkem.

Mluvíme o tom samém jen jinými slovy.

Jestliže se hýbou molekuly, hýbou se i atomy. Třeba taková molekula vody H2O jsou dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku. Když se natočí molekula, natočí se i ty tři atomy ze kterých se skládá. A když se natočí atomy, natočí se i elektrony a jádra (protony+neutrony). A i elektrony atd. se skládají z dalších částic, které se taky natáčí, ty se skládají z dalších částic a tak (pravděpodobně) až do nekonečna.

Jinak i v klidu se elektrony v atomu neustále pohybují - obíhají kolem jádra podobně jako planety kolem slunce. V elektrickém poli se pak jejich dráhy posunou blíž směrem ke kladné části pole, zatímco kladně nabité jádro se posune blíž k záporné části pole. Z původně celkově elektricky neutrálního atomu se pak stane dipól (na jedné straně je víc záporný, na druhé straně víc kladný).