Názory k článku Míša - rodič s "ereskou". Dostane šanci?

Míšo, jsem opravdu ráda, že Ti Žofka odpověděla... Nechtěla jsem lidem jako Ty tímhle článkem ublížit, ale vidím, že Ti asi opravdu moc nepomohl... Snad ten Žofky nápad s chráněným bydlením není špatný!! Je dobře, že nejsi zoufalá a dokážeš se rvát se životem. Každý toho schopen není a spousta lidí se vzdává jenom proto, že upadli do deprese (a podřezávají si tak pod sebou větev...) - Je to možná slabost, ale není záviděníhodná.
Chtěla jsem jen říct, že jsem se asi mýlila v tom, že vím, jaké to je být socka... Vím, jaké to je, nemít peníze a nemoct si určitý věci koupit - byť někdy i důležitý věci. Ale něco úplně jinýho je nemít v nikom oporu a být k tomu pohybově handicapovaný...
(tedy částečně jsem si to zažila a zažívám s malými dětmi, když se od nás z polosamoty nedostanu kam bych potřebovala - a hlavně ne zpět do kopce, ale to je jiná kapitola - mám, co jsem chtěla!)
Takže hodně síly!!
ahoj
est.

Abych pravdu rekla je to mozne. Protoze casto jsem na tom podobne, posledniho pul roku, nemohu psat rukou, mivam obdobi, kdy nikam nad 1/2 kilometru nedojdu, obdobi, kdy nekupuji dva tri typy leku, protoze na ne proste nemam. nemam syna, ale jsem "obohacena" dementni matkou, ktera mi neda ani halir, a se kterou se o penize ustavicne hadam...Mimo socialni sit nejsem beru na berle 200KC osatneho...Duchod mam 5.400. Co mise zavidm? To, ze si muze dovolit dat najevo slabost, ja to totiz nedokazu, nedokazu nad sebou plakat, nedokazu byt ze sve situace zoufala...Pokud chci zavolat nekomu, komu bych si postezovala vetsinou koncim tim, ze najdu jeste vetsiho chudaka a tak mu napisu mail na tema jak se Ti dari...Proste nedokazu byt slaba a to Mise zavidim.

Ahoj tem, kteri se ptaji, zda nejde o podvod a zda se jim divne, ze nekdo prosi primo o penize.
Pisu v unave pozde v noci, dve male deti stridave se budici vedle me, presto mi prijde dulezity odpovedet a par veci vysvetlit. Chapu vase obavy a stejne tak i poznamku, ze lidi, kterym by se hodila financni pomoc je strasne moc.

Je treba rict, ze Misu nenapadlo o penize pozadat. Napadlo to nas tri, kdo jsme ji znaly ze studii nebo z prace v Anglii (kde Misa ucila ceske deti anglicky, a pak zas pomahala ceskym Romum v Anglii ...) a proste se nam zdalo, ze u ni se seslo tech nepriznivych okolnosti tolik, ze by to zvladal malokdo. Mluvila o sebevrazde, dost vazne. Zustala sama v Anglii, kde se od ni odklonili pribuzni ze strany byvaleho manzela, kde ji temer nelecili a kde se snazila z poslednich sil starat o syna (i tam se obracela na charity, cirkev, socialni sluzby, ale pomoc byla jen obcasna). V Cechach ma jen matku v duchodu (otec ji zemrel, kdyz byla mala, sourozence ani jine pribuzne nema). Temer oslepla na jedno oko, spatne chodi, kdyz jsme u ni byli ve Steti, museli jsme ji treba i zapsat telefonni cislo, protoze to zrovna nedokazala. Kdyz jsme ji radili - dojdi na ten a ten urad, rikala - ale ja uz tam nemuzu ani dojit. Zadne auto k dispozici nema ani ona ani maminka. A hlavne - prijela sem jako britsky obcan (kdyz snatkem nabyla britske obcasntvi, automaticky ztratila ceske), v dobe napsani vyzvy tady nemohla byt lecena ani zadat o zadne socialni davky! Byla nejdriv hospitalizovana v Litomericich (kde se podarilo pobyt uhradit pres mezistatni dohodu), a kde ihned vyslovili zakaz cestovani zpet do Anglie ze zdravotnich duvodu (proste by tu cestu sama nezvlada - tehdy jsme zacali hledat dobrovolnika a nasli, cestu ale stale nelze uskutecnit). Mezitim jeji ex-manzel inicioval soud, ktery jeste probiha, ale je pravdepodobne, ze Dylan ji bude odebran z pece (coz je mozna z jednoho pohledu pro ni ulehceni, jak nekdo z vas napsal, ale zaroven jako rodice chapete, jake je to odlouceni sok po dobe, kdy zila v Anglii 4 roky sama se synem).Zacali jsme ji pomahat - volali do poradny pro obcanstvi, hledali akutni psycholog. pomoc, vozili ji do nemocnic, hledali pravniky, komunikovali pres mail (ke kteremu Misa nema pristup ani uz nemuze na pocitaci psat) s pravniky v Anglii atd. atd. Kazda z nas ji dala nejake penize nebo jinou pomoc. Pak uz ale nebylo v nasich silach porad to tahnout
dal samy (s malymi detmi, vlastnimi zdravot. problemy, probdelymi nocemi apod.)Tak jsme jeste s Misinym byvalym spoluzakem vypsali sbirku - puvodne urcenou zejmena tem lidem, kteri Misu znali, kdyz jeste zila kdysi v Cechach. Tem jsme to take poslali. Tito lide ale pak poslali vyzvu dal, az se dostala napr. i na Rodinu, kam jsme to my samy nepovesily.
Vidime v prubehu te doby, co je ted MIsa v Cechach a co se rozhodla tady zustat, jak strasne moc ji ta podpora pomaha. Jak uz tady v dobe zivota v Anglii ztratila temer vsechny nitky a kontakty, jak proste nikoho nema. Malokdo normalne zijici v Cechach (trpici jakkoli hroznou chorobou) je tak mimo jakoukoli socialni a zdravotni sit jako byla ona, kdyz jsme vyzvu psali.
Je ted v tom nejhorsim mezidobi - vsechno zrusila v Anglii a tady ji cesta k soc. davkam jeste chvili potrva, i kdyz ty kroky podnika jak muze nejrychleji. Rika, ze bude-li ji lip, zkusila by nejak pracovat (treba prekladat...), ale to se ted nevi. Momentalne je na kapackach v Motole, nektere dny vubec nevstane z postele. Je statecna, ale nekdy proste zoufala.

Do te sbirky preci prispivat nemusite. Dat ci nedat je vase svobodna volba - stejne jako kdyz vas nekdo oslovi s nejruznejsimi sbirkami na ulici. Muzete si informace overit. Muzete zavolat i Mise, az bude zpatky doma nebo az zprovozni mobil, ktery byl pred par dny pro ni sehnan tak, aby mohla aspon hovory a zpravy prijimat.
Kazdopadne dekujeme za Misu vsem, kdo jakykoli peniz dali.
Snad jsem aspon trochu objasnila, ze jde o skutecny pribeh a je na kazdem z vas,jak s tim nalozite (-:
Lucka.

Ahoj Helen,
promiň, že otravuju, ale proč si myslíš, že bratrovi mnoho let života nezbývá? Ereska už nějakou dobu není smrtelná choroba, jedině možná u relabující-progresivní formy by tam riziko mohlo být. Vím, že u každého z nás ereska probíhá jinak, doufám, že Tvůj bratr je v té většinové skupině pacientů, kteří začali remitentní-relabující formou. Takže by mu mělo zbývat docela hodně času, je mladý, v současné době už se dá fungovat i bez léků první volby, jen s klasickou imunomodulací (jsem toho živým příkladem :-)).

Každopádně díky za Tvoji reakci, mám občas pocit, že většina lidí nějak ani neví, co vlastně ereska je a jak je to dneska s léčbou, nějak nejsem schopná překousnout názor, že dítěti bude líp bez matky.

Hanka

No ja jen, ze znam asi tak 7-10 lidi( ne-li vic), z ruznych duvodu vlivem nemoci nebo zraneni roznez v tristni financni situaci. Jaksi je nenapadlo si napsat verejnou prosbu o podporu. Mam jim to poradit? Rekla bych, ze by to z ruznych duvodu neslo...mozna mimo jine i proto, ze zadali a nebyli vyslechnuti ne jednou, ale mnohokrat a drobet zatrpkli...Normalni clovek nastesti nevi, jak Vam dokazi vzit lidskou dustojnost uz pri oficialni zadosti po podporu na socialce, na kterou mate pravo, natoz zadat o neco na co vlastne moc prava nemate...Nevim jestli bych to dokazala sama. Je jiste ze ne hned, ale po delsi dobe naproste bidy? Kdo vi...