Názory k článku Dokonalý rodinný tým

Opravdu nevidím žádný problém ve sportování a cestování na kole s malým dítětem. Naše nejmenší holčička s námi cestovala v sedačce na kole od té doby, co to pro ni nebylo příliš namáhavé, t.j. asi od 1 roku. Výlety byly i celodenní, když bylo hezky, nebyl problém zastavit a nechat ji vyspat na dece, nasvačit se (vzhledem k tomu, že jsme kojili do 18 měsíců, taky nebyl problém) a spokojeně pokračovat. V jejích třech letech nám trenér těch našich dvou starších sehnal spojovací tyč mezi dospělé a dětské kolo, což je naprosto skvělá věc. Dítě pomáhá šlapat, t.j. je děsně důležité, přitom nemůže vybočit se směru a vjet pod auto a když chce jet samo, stačí tyč z jeho kola odpojit. Za dva roky, co tenhle vynález máme, jsme s ní najezdili přes dva tisíce kilometrů.

Ahoj Táňo,
díky za komentář. Ono je to někdy tak trochu na zbláznění, holky už závodí po celé republice a každý víkend trávíme v jiném koutě. Takže občas některé dítě posíláme samotné, někdy k našim třem přibereme ještě jedno až dvě další a jedeme. I to však má něco do sebe. Když zrovna nejsme pohromadě,u vědomujeme si, jak nám ti ostatní strašně chybí. Ještě že existují mobily.
Tobě a tomu človíčkovi, co se má narodit, držíme palce. Čím více teď budeš v pohodě a čím víc se na něho budeš těšit, tím lépe pak budete spolu všechno zvládat a tím budete šťastnější.
Hodně štěstí.
L.

Opravdu moc fajn!