| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Klíčovou dírkou: Mám v kapse kamínky…

 Příspěvky 110 z 14 [Dalších 4 >>]
13.12.2005 13:03:17
..kez by si mnohem vice rodicu takhle silne uvedomovalo dulezitost vnimani pocitu svych deti. Dnes toho je ve svete tolik k videni a k vyzkouseni, ze mnozi rodice skrz vsechny ty veci jez delaji v ramci pece o sve detatko nevidi decko samotne. Je dobre, ze o tom nekdo napise tak hezky clanek!Vnimejme nase deti!
13.12.2005 13:01:59
..kez by si mnohem vice rodicu takhle sile uvedomovalo dulezitost vnimani pocitu svych deti. Dnes toho je ve svete tolik k videni a k vyzkouseni, ze mnozi rodice skrz vsechny ty veci jez delaji v ramci pece o sve detatko nevidi decko samotne. Je dobre, ze o tom nekdo napise tak hezky clanek!Vnimejme nase deti!
Věra, dcera 2 roky
  • 
20.5.2004 0:11:22
Až jsem měla v očích slzy.
Kamínky a kaštany v kapse v naší rodině fungují už léta. Dáváme si je i v dospělosti, s mamkou, když najdeme obzvlášť vydařený kousek. A moje dcera to v rámci svého dětství dělá jaksi bezděčně, je to pro ni samozřejmost. Ale nesmím před vypráním zapomenout prohledat kapsy!
Můj táta měl strašně dlouho v práci pod sklem na stole obrázek, který jsem nakreslila někdy ve školce, mamka má takové obrázky schované v šuplíku mezi šperky.
Škoda, že se skla na pracovních stolech už nevedou.
  • 
6.5.2004 12:49:13
Když jsem si tento článek přečetla, musela jsem si jej vytisknout. Je to nádherný příklad, jak jsme se již strašně vzdálili dětskému světu, jeho vnímání a pohledu na něj. Snažím se dívat na svět dětskýma očima, ale jde to velice těžce. Vždy mám radost z každé kytičky, lístečku a dalších drobností, kterými mě nyní (pochopitelně) zásobuje již jen ten mladší. Nevyhazuji je a snažím se je uchovat, aby mu nebylo líto, že si maminka od něj nic nechce vzít. Vždyť i my dospělí bychom reagovali na obdarovaného s nepochopením, údivem a hlavně zklamáním, kdyby nám před naším zrakem náš dárek umístil do koše.
Chtěla bych mít tu možnost vcítit se do dětské dušičky a prožívat s ním ten malý, barevný a ničím nezkažený svět. Škoda jen, že když jsem tu možnost jako dítě měla, tak jsem si ji neuvědomovala a později jsem velice rychle spěchala do dospělosti.
Děkuji za pěkný článek.
Ilona
  • 
6.5.2004 12:47:15
Když jsem si tento článek přečetla, musela jsem si jej vytisknout. Je to nádherný příklad, jak jsme se již strašně vzdálili dětskému světu, jeho vnímání a pohledu na něj. Snažím se dívat na svět dětskýma očima, ale jde to velice těžce. Vždy mám radost z každé kytičky, lístečku a dalších drobností, kterými mě nyní (pochopitelně) zásobuje již jen ten mladší. Nevyhazuji je a snažím se je uchovat, aby mu nebylo líto, že si maminka od něj nic nechce vzít. Vždyť i my dospělí bychom reagovali na obdarovaného s nepochopením, údivem a hlavně zklamáním, kdyby nám před naším zrakem náš dárek umístil do koše.
Chtěla bych mít tu možnost vcítit se do dětské dušičky a prožívat s ním ten malý, barevný a ničím nezkažený svět. Škoda jen, že když jsem tu možnost jako dítě měla, tak jsem si ji neuvědomovala a později jsem velice rychle spěchala do dospělosti.
Děkuji za pěkný článek.
Ilona
Danka, 2,5 letý syn
  • 
26.4.2004 18:05:44
To má maminka si mých malých darů vážila, po letech měla už úplně přeplněné šufle mými a sestřinými výtvory. Když si je teď někdy prohlížím, je to moc fajn pocit. Vím, že kdyby je byla vyhodila, tak by mě to asi moc zranilo. Je mi 29 a se svou mámou máme moc hezký vztah, myslím, že to, že si vážila mých výtvorů k tomu určitě také pomohlo.
26.4.2004 11:04:06
Ahoj,
Tvůj článek je velice krásný. Kolik lidí ty kaménky našlo ve své kapse a vyhodilo... Nemám ještě děti, ale nikdy nezapomenu, když jsem byla malá a dávala rodičům darem své obrázky, které se brzy na to ocitly zpět v mém pokoji, nepochopila jsem, jak si mohou nevážit mého daru a nikdy nechci dělat takové chyby. Oni mysleli, že je to jedno- pár dětských kresbiček, ale mně je 22 let a stále si to pamatuji.
I teď, když jsem dospělá, tak si uvědomuji nedozírnou cenu těchto drobných dárečků, které nestojí sice žádné peníze, a tak si mnozí myslí, že jsou k ničemu, ale je v nich kousek srdíčka. Já také rozdávám kaménky, opatrně vkládám do kapes svých milovaných mušličky- nabité pozitivní energií a silou.
Lidé by měli mít oči více otevřené. A hlavně srdce.
Lastura
Dáša a Vojta 2,5 roku
  • 
25.4.2004 22:30:24
Reaguji kladně na tento článek - taky dostávám od Vojtíška spoustu "dárečků" z našich procházek a z kamínků už máme u baráku hezkou skalku, teď jen čekáme až se objeví první kytičky.Vždycky když se na náš výtvor podívám, je mi moc hezky u srdce a vím, že mám syna,který má radost,když někoho z rodiny potěší svým dárečkem.A to je dobře.
23.4.2004 22:38:17
až mi kluk bude cpát do kapes kousky přírody (pokud to nebudou červy a jiná havěť :o)))
Petra, dcera 3 roky
  • 
22.4.2004 14:51:22
Když jsem dcerku vodila do jesliček, vždycky mi před jesličkama dala do kabelky lupínek a ptala se, jestli si ho dám v práci do vody. Každý den. Já měla pak kabelku plnou úlomků listů, už uschlých, ale bylo to krásný.
 Příspěvky 110 z 14 [Dalších 4 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.