| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dejte si padáka, pokud tak neučiní váš zaměstnavatel

 Příspěvky 110 z 14 [Dalších 4 >>]
Primulka
  • 
31.5.2004 16:08:15
Taky mám podobný zážitek, ale nabralo to větší fofr. Asi po třech týdnech v zaměstnání mi majitel firmy přímo nabídl, ať se stanu jeho intimní přítelkyní, takže rozhodování bylo z mé strany rychlé. Živě si dovedu představit, co by následovalo, kdybych odmítla. V takovém prostředí by mě ale s mou povahou ani nebavilo pracovat... :-)
Petra, vdaná
  • 
4.4.2004 16:37:32
Také já jsem dala výpověď. Nedalo se to tam už vydržet. Nikdo si neumí představit co jsem za jeden dlouhý rok musela vydržet. Nejen sexuální obtěžování ze strany majitele, ale poznámky typu: musíš stát u rychlovarné konvice když si vaříš čaj , není to ztráta času, proč chodíš na záchod tak často, tak raději tak nepij, aby si se nezdržovala od práce. Takových to poznámek bylo strašně moc.Do práce jsem se netěšila, každý den mě bolel žaludek, brečela jsem co zase bude, připadala jsem si vyloženě neschopná. Jestli má někdo taky takto otřesný zážitek ať mi napíše. děkuji.
  • 
1.2.2004 13:06:01
nicméně - co je na tom špatného? Autor článku se jistě nedopouští žádné nekalé činnosti, jen si zkrátka třeba i tímto způsobem vydělává na chléb vezdejší. Vy mu snad závidíte?
PS. Nic ve zlém. Jen jsem si neodpustila poznámku. Primulka + 3 děti.
Ivka
  • 
16.1.2004 19:36:49
Pan autor asi udělal před lety totéž (dal si padáka) a teď zkouší, jak přijít k penězům jinak - proto publikuje populistické knihy, o kterých předpokládá, že mu něco vynesou... Na to, a nic jiného, je text zcela přesně cílený...
Lída, student-21 let, studentka-20let+její Sárinka 8 měsíců bez partnera
  • 
13.1.2004 8:48:08
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Plně s ní souhlasím. Mě i manželovi je kolem 50 let, tedy věk, kdy člověk zaměstnání jen tak neopouští. K tomu 2 studující děti na soukromých školách a vnučka Sárinka. V zaměstnání jsem pracovala na pozici hlavní účetní a byla dobře placena. Takže práce nad hlavu,obrovská zodpovědnost, neustálé přesčasy, které nikdo nezaplatí. Pak kolotoč doma....( mami pohlídej Sárinku, mám angličtinu, musím se učit.... atd.). Pak jsem se dostala ke kosmetice Mary Kay a začala jsem pracovat ještě ke všemu jako nezávislá kosmetická poradkyně. Práce mě velmi bavila, ale pořád jsem řešila dilema zda zaměstnání nebo kosmetika. Tak jsem se po Novém roce rozhodla a dala výpověď k 31.1.2004 výpověď a začínám na volné noze. Daří se mi a jsem naprosto spokojená. Každý mě považoval za šílence. Teď si organizuji práci podle sebe, mám daleko více času na vnučku, své koníčky.Peněz mám více jak zaměstnaná. Nebojte se zariskovat! Držím všem palce, kteří se takto rozhodnou.
  • 
12.1.2004 10:39:31
Já s autorem plně souhlasím. Byl jsem v práci 7 let, poslední 2 roky mě to už vůbec k ničemu nemotivovalo, do práce jsem chodil nerad atd. atd., většina příznaků v úvodu článku. Největší problém byl kolektiv a šéf, který problémy neuměl řešit. Jednoho dne jsem dal výpověď (aniž bych přesně věděl, co bude, navíc doma těhotná manželka) a ještě se tam 2 měsíce trápil, ale během těch 2 měsíců jsem byl najednou schopen změnit spousty věcí. Mějte se!
9.1.2004 7:52:59
Článek je velice zajímavý, je dobré si uvědomit, že pocit vtíravé nespokojenosti je ubíjející. Mám několik příkladů ze svého okolí - ti, co odešli, nikdy nelitovali. Pak znám také osoby, které odcházejí mnoho let, stále si stěžují ale pořád odchod odkládají ...
Říká se, že člověk má několikrát za život změnit profesi, jinak zakrní :-)
Primulka
7.1.2004 12:36:48
Ústřední myšlenka tohoto článku je naprosto pravdivá - kdo chodí do práce jen pro výplatu a práce ho netěší, je tam zbytečný a je přítěží pro všechny. Kdo tuhle podstatu nejen pochopí, ale taky podle ní i žije, prožije šťastný a pohodový život. Potíž je v tom, že o tom lidi nechtějí přemýšlet a radši si celý život lžou do kapsy, hlava nehlava hamouněj prachy (kterýma si chtěj koupit všechno) a zároveň fňukají a fňukají a otravují ostatní, ale v pohodě nejsou. Fandím všem k sobě poctivým lidičkám.
7.1.2004 11:54:46
Článek se mi v podstatě líbí, jak by to bylo jednoduché a krásné...... Ale zkuste tento článek vylepit na dveře úřadů práce dejme tomu v Karviné, v Ostravě.........
Bibisa, Monička 8 měsíců
  • 
6.1.2004 20:10:43
Taky mi to přijde na palici, tedy aspoň pojaté tak, jak je to v tom článku.
Ne že by se měl člověk zuby nehty držet jakéhokoliv místa, i když ho to tam zoufale nebaví, jen aby uživil sebe a rodinu. Ale jen tak bez přemýšlení hodit všechno za hlavu přeci taky nejde - ono to uživení je docela dost důležité.

Pokud mě to někde opravdu tak zoufale nebaví, tak se asi budu snažit nejdřív si najít něco jiného a pak teprve dát výpověď, a ne nejdřív všechno hodit za hlavu a pak přemýšlet, co dál.

Pan autor mi připadá jako nesoudný huráoptimista - myšlenka je sice dobrá (v práci člověk tráví málem třetinu produktivního života a měl by se snažit, aby se mu tam nesvíral žaludek), ale řešení příliš uspěchané a na zadní kolečka nemyslící.
 Příspěvky 110 z 14 [Dalších 4 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.