Názory k článku Matka (fin.) = cesta

Mila Macesko,
taky Ti dekuji za tohle poctenicko. Jsem zatim "jen" adoptivni matka a velice casto mam pocit, ze materstvi je nad me sily. Martasek je velice narocne ditko a ja se snazim delat vse na 100%, coz samozrejme prinasi hodne ouvej mne, rodine i Martaskovi.
Nekde jsem cetla, ze vychovavat dite, znamena vychovavat sam sebe - mam pocit, ze je to neskutecne pravda pravdiva.
Chybi mi Tvuj nadhled - ktery podle meho - cisi z Tvych prispevku. A taky nejaka vnitrni sila a energie - kterou bych taky nekdy dost potrebovala.
Pis dal, at se mohu jednou za cas, kdyz se dostanu na Rodinu, potesit Tvymi slovy a nacerpat neco pozitivniho:o)
Bara

Mluvíte mi z duše. Také mi bude 30 let, ale stále si připadám nedospělá.Čím dál více obdivuji svoji maminku, jak vše mohla zvládnout, v mém věku měla děti dvě, školou a školkou povinné.

Maceško, moc děkuji za tento příspěvek. Mám na cestu k dospívání naprosto stejný názor jako Ty. I když je mi už téměř 30 let a jsem matkou, stále se spíše cítím jako dítě svých rodičů. Myslím, že vše je ve výchově a zážitků z dětství. Pokud jsi měla krásný vztah ke svým rodičům, pak asi cesta k "dospělosti" bude delší. A myslím, že je to fajn.
Martina