Názory k článku V naději 7 - Jedno dítě, žádné dítě podruhé

Tak mi ten příspěvek připomněl i mé vlastní zkušenosti. To, že budeme mít dvě děti do dvou let jsme se s manželem dohodli už během prvního těhotenství. Chtěli jsme, aby si děti rozuměly, aby si dokázaly spolu hrát. Bylo to ovšem náročnější, než jsem čekala, což bylo způsobeno hlavně tím, že naše první dítě ve svém miminkovském věku přes den téměř nespalo a v noci se každou chvíli budilo. To mě psychicky i tělesně téměř vyčerpalo, takže následující těhotenství i druhé mateřství bylo velmi náročné. Ještě že aspoň porod byl oproti prvnímu téměř pohodička... Ovšem, v našem případě to tím neskončilo. Když byly druhému miminku čtyři měsíce, zjistila jsem, že jsem znovu těhotná. To byl docela šok. Nedokázala jsem si to vůbec představit a tak jsme se s manželem jen modlili, ať je to miminko hodné a ať dobře spí. To se nám splnilo. Třináct měsíců po druhém porodu se nám narodila holčička. Porod byl opět dobrý a já jsem si domů přinesla děťátko, které dobře spalo a pokud bylo nakojené a přebalené, tak už vůbec nic nevyžadovalo. To jsem předtím nezažila. Bylo to i tak hodně náročné a když se mě dnes některé maminky ptají jak jsem to tehdy zvládla, tak odpovídám, že jsem to nezvládla, ale pouze PŘEŽILA. A myslím to vážně :-)

Vendulko :-), kdybys věděla, jak byla ta chvilka klidu krátká :-))).

Přeju pohodové těhotenství a přiměřeně rychlý a snadný porod :-).

Krásný článek, děkuju. V březnu čekáme druhé, takže se máme na co těšit :-)). Bylo to neplánované, o to víc překvapující, musím přiznat, že ze začátku to moc příjemné překvapení nebylo, ale teď už se moc těším. Ondra je sice hrozný nespící raubíř, ale jedináčka jsme stejně nechtěli. Gratuluji k holčinám, jsou obě moc a moc krásné, hlavně na té fotce, kde tak v klidu leží :-)).

Jeste bych chtela dodat, ze ted na porod casto a s laskou vzpominam.

Zdravim Henri, koukam, ze jsi na tom s organizaci casu podstatne lepe nez ja to mi jsme s nasim druhorozenym oslavili vcera uz neuveritelnych 5 mesicu.
Tak tedy diky za clanek.

Mimochodem, Sylvie, ty uz jsi taky velmi dlouho nic nenapsala, k nasi skode.

Musim souhlasit s tim, ze dve deti neni dvakrat tolik lasky, ale jestli ne desetkrat tak urcite 9x :o)

Muj prvni porod byl pomerne rychly. V praci jsem skocila v 6 hodin, ve 1 v noci mi praskla plodova voda, v 7 rano jsem byla v porodnici od 8 na oxytocinu, ve 2 se Max narodil.
Kdyz jsme se konecne dostali na pokoj, muj manzel rika...ja uz zadne deti nechci, a dodal: jen kdyz ty budes chtit :o) Za mesic jsem o porodu uvazovala jako o krasnem zazitku, jen jsem byla sama na sebe nastvana, protoze jsem si rekla o dolsin (ci neco podobneho).
Kdyz byli Maxovi 4 mesice, rikala jsem si hmmm...mit dalsi by bylo fajn. No a v Maxovych 9 mesich jsem znova otehotnela.

Druhy porod zacal naprosto stejne, jen je to minus jedna hodina. Dokonce i jakesi kontrakce jsem mela sama od sebe :o) Kontrakce stejne silne jako s oxytocinem (a to jsem cetla, ze s oxytocinem to boli vic) jenze nikam nevedouci. Takze oxytocin....A ja hrdina a bojovnice, tentokrat zadnou chemii nechci, dycham, menim pozice :o) jsem utahana ....
Jednoduse receno - proc ja musim byt TA vyjimka potvrzujici pravidlo? Muj druhy porod nebyl lehci ani jednodussi nez prvni. Prestoze o nem uvazuju jako o krasnem. Skoncili jsme s exktraktorem a ja s pocim, ze jsem to nezvladla :o(
Tak ted nevim, proc to pisu...nechci stracit ani prvodoricky ani ty co planuji mit druhe, ale uz se asi stalo ?!?
Muj muz tesne po tom prohlasil. Zadne deti uz nechci a nic nedolal. :o(
Ja to v te chvili citila stejne :o) Jenze ted uz je to zase jinak kdyz je vidim jak se k sobe maji... http://rodina.cz/galo

Vsechno se meni a prestoze nas nejmensi nedokaze porad spat dele nez hodinu a pul doufam ve treti, prestoze ne za devet mesicu :o)

Henri, hodne sil, mas krasne holky a to je to co se pocita! (meli by jsme je seznamit s mymi kluky :o) - mama dohazovacka - mela bych s tim prestat hned ted, co?! :o)

Opatrujte se!

P.S. Verim, ze ti zase brzo daji cas, nejake vase zacitky sepsat :o)