Názory k článku Otcovské fejetony: Rockerky

Jiřího chápu. Jenže: my jsme byli podobní, když jsme z toho neměli rozum. Ale tehdy se většinou perník, herák, extasy a tráva od Rusáků sehnat nedaly. Ti byli v Milovicích coby "internacionální pomoc". Dnes se jejich děti zde stále přítomné transformovaly, jdou s dobou, často jsou u mici coby soudruzi kapitalisti, a kazí naše děti-nikoli ale ty své. Ostatně i komunisté (bývalí) chovali by se stejně, kdyby věděli tehdy jak na to.
Takže s tím rockem je to stejně jako s demokracií: kdysi v podstatě slušně učesaný Miki Volek komunisty stíhaný jen za to, že zpíval anglicky, pak úspěch, zejména u žen, a pak vyvinul se nám historicky "vývojem" nejprve ve velmi samostatného a emancipovaného, posléze v děvkaře, posléze v humusáka a nakonec ve feťáka občas hospitalizovaného v blázinci. A pak zemřel jako cvok. Přestože i dnes jeho skvělou hudbu rád si poslechnu. Povede se dnešnímu samet-režimu toto udělat i z našich dětí? Mj.i na nás záleží. Mé dospívající děti se tak nechovají a k ničemu je nenutím. Jen jim říkám pravdu a občas jim tu pravdu též někde ukážu. Aby se samy přesvědčily.
Jistě, trochu povyražení mladým neuškodí, pokud za své činy jsou vzaty rodiči k odpovědnosti a tuto odpovědnost též unesou. Ale jinak ?? Ptám se ??

Když se tak podívám na sebe a na svoje dcery myslím, že má Sosan s protiklady pravdu. Já hodňoučká maminčina holčička, šedá myška, houby rebelka - tak se nemůžu divit, že Pavlína (17) má vlasy červené (plus vpletené copánky z ostříhané Barbie Ariel mořská víla), piercing na všech možných (pevně věřím, že zatím ne nemožných) místech těla, vymetá punkové koncerty a na mé nesmlouvavé "přijedeš aspoň posledním (= v jednu hodinu v noci) opáčí, že VŠICHNI jsou tam až do rána (pokud mají kam jít domů). Na Rock for People též vyrazila (jestli ve vlaku "blila" se mi nepochlubila), o šatech, které nosí "běžní" lidé nechce ani slyšet a tvrdošíjně si batikuje kombiné a stříhá z kalhot a sukní pásky... Kačka (14) chodí v "black" a pokojíkem jí duní Linkin Park, Rammstein či Kabáti. Asi nejsem zrovna "pevná ruka", když jsem ji loni na podzim vedla do piercingového studia, kam šla vedena touhou nechat si propíchnout jazyk - a tvrdila jsem, že jí každým dnem bude patnáct jen ještě nemá občanku...
Tráva v truhlíku za oknem mi taky něco říká - sice vím o jaké kytičky jde, ale nevytrhala jsem je. Čekám, až je Mylady umoří, což se jí zřejmě celkem brzo podaří... Pár přednášek o tom, že tráva je v poerovnání s cigaretami vlastně úplně zdravá a že VŠICHNI trávu kouří jsem taky schytala, souhlasím s ní v tom, že po legální droze zvané alkohol vypadá člověk hůř.
Sosan má opět pravdu v tom, že větší věkové rozvrstvení umožňuje prožít bouřlivá léta svých ratolestí postupně no a ten nejmladší je náplastí na pubertální ksichty těch starších. I když Kabáti mu duní do uší též a nedělám si iluze o tom, co bude vyvádět, až mu bude -náct...

"Narozeniny" neznám, jen se mi vybavují "Jmeniny", něco jako: "Keď som mal meniny, to bolo niečo, máti mi kůpila veliké lečo"?

Přemýšleli jsme doma, co je příčinou té změny, kdy člověk přestane volat po bezbřehé liberalizaci všech zvrhlostí a začne mít k rebelování rezervovanější postřeh - takový ten proces tatíkovatění a maminovatění (na sobě samozřejmě pozorujeme). Došli jsme k závěru, že to není věkem, ale určitou rolí a pozicí v životě. Ono dokud žijete za peníze rodičů, bydlíte u rodičů, nemáte za nic odpovědnost a ani nikdo jiný na vás není závislý (takže ani na vás samotných tolik nezáleží - jestli se třeba ufetujete nebo tak), to se to panečku rebeluje a protestuje. Ale jakmile budete mít vlastní bydlení, vlastní zaměstnání a vlastní rodinu (dítě), budete se na celou záležitost dívat jinak. Najednou už vám nepřijde tak perspektivní žít ve stylu "když chvíli vím o sobě, tak to oslavim", "no future". Jenže dnešní doba extrémně prodlužuje to období, kdy je na děti vyvíjen tlak, že musí udělat maturitu, musí udělat VŠ, musí ... Jejich samostatný vstup do života se oddaluje někam k 25 letům a čím těch 10 let od puberty do ekonomické dospělosti vyplnit? Zatím nevím, jak přesně to udělat, dotlačit je k maturitě se snažit budu, ale také se budu snažit, aby děti měly pocit, že žijí svůj život za který jsou také zodpovědní daleko dříve a já budu pro ně jen jakýsi poradce, který je k dispozici, pokud budou chtít.

PS: pro Monty - znáš písničku Narozeniny od Visacího zámku? Nevidíš se v ní trochu?

Heluško, ono to dneska asi není tak "vyhraněný", samozřejmě pro fůru mladejch je tráva a rock něco neuvěřitelně staromódního a svěřit se jim, že sis koupil největší fláky od Jasný páky je zhruba stejně degradující jako přiznat se, že před spaním olizuješ zarámovanou fotku Jožky Černého a těšíš se na festival do Strážnice, ale najdou se i výjimky. Moje sestra poslouchá (po krátkém období, kdy ji brali Cypress Hill a podobná uskupení) teď už spíš "rock", v tanečních drogách už taky moc nejede, spíš jen tu trávu... jenom je fakt, že všichni její mládenci mají vyholené hlavy jak francouzští legionáři. :o)