Názory k článku Pro pamětníky - oděvní touhy osmdesátých let minulého století

Kde se dneska u nas daji sehnat plisnovane dziny, Shanim i kozene kalhoty. Honza

Ahoj, ja som bola na tom podobne, stale zalubena do Pavela Hornaka od prvej triedy zakladnej skoly, ibaze on bol o 8 rokov odo man starsi, no to mi neprekazalo. Hoci boli do mna chlapci zalubeni, ja som chcela len Hornaka....
Preslo ma to az na strednej, vtedy som pochopila, ze sa mi moj sen nikdy nesplni. Nevadi. Rada spominam na tie casy a moji rodicia a znamy, ktori to vedeli sa vzdy radi a mne pobavia.....

Myslím, že jsi zapomněla na hit, kterej netrval dlouho (rok?), ale byl to strašnej hit - céčka.
Vůbec nechápu, kde se to vzalo. Nebylo to vyvolaný reklamou a že by si všichni najednou pořídili domů korálkový závěsy? Kdyby to byl hit jedný školy nebo jednoho města, tak bych to chápala, ale tohle?

Tak s těma adidaskama jsem zažila také své. Nosily se hodně, holky i kluci i na diskotéku. Byly upnuté a lesklé, zvýrazňovaly povrch zadečku a předku. Bylo na nich skoro všechno vidět. Těžko bych se teď odvážila v těsných adidaskách a krátkém zastrčeném tričku postavit před žáky.

holky na to všechno si úplně přesně vzpomínám a úplně jsem se zasnila. Všechno se mi vybavilo jak na filmovém plátně...Třetí patro a neodolatelnej Miky s patkou, Miro Žbirka a Atlantída, Lukáš Vaculík s nohama do o, lesklé adidasky, které jsme si šily celá třída podle jednoho střihu - ze sypkoviny, mrkváče - stejný postup opět ze sypkoviny a já ještě měla rozepínací kapsu na zip!!!, kožené řemínky kolem krku,které pak byly nahrazený černobílými korálky, pracně kradená ve zdravotnictví gáza, barvená barvami duha a zdobená dřevěnými korálky coby šátek na krk, debilky s anténkami - čepice ve kterých zaručeně umrzly uši, černé bordelky,, mikiny ušité z tlustých bílých a růžových jágrovek otočené rubem navrch, halenky a šaty z fáčoviny, Suzi Quatro měla jsem malý singl a je úplně sedřenej!!!, Smokie, Drupi, tašky z Polska s platovýma ušima, nebo ručně vyřezávané dřevěné uši k taškám,..A milovaní Slováci...mužný Štefan Kvietik, veselá Eva Križíková, ostrý a přísný Július Pántík, romantický Milan Kňažko, Ivan Mistrík, protivný František Dibarbora a vtipný Oldo Hlaváček...Zpívá celá rodina, Dietlovy seriály - jejich dokonalá znalosti mi bodla u maturity z češtiny,...Monty dík za krásné vzpomínky a piš častěji, supr se to čte, měla jsem až slzy v očích...a přidám veršík...Koulelo se koulelo suché hovno z vršku, narazilo na kámen rozbilo si držku...
to bylo na palandě v Tatrách na výletě v prváku..Jo a málem jsem zapomněla na Pomádu, na kterou jsem měla jít se svým idolem a tím měla začít naše láska největší a já ani nemohla dospat, byl listopad, deštivý plačtivý, ale já měla v srdci máj...a náhle zemřel Brežněv, státní smutek, kina nehrála a já brečela kudy chodila, ale nebylo to kvůli Brežněvovi - i když můj miláček měl paradoxně jméno mému srdci nejbližší - Ivan!!!