| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Desatero pro náhradní rodinnou péči

 Příspěvky 110 z 15 [Dalších 5 >>]
25.1.2009 14:32:48
Každé dítě potřebuje lásku,porozumnění a rodinu.Aj my sme si vzali 1-roční dítě do pěstounské péče.Nechlai sme rozhodnout děti,kterým seme vysvětlili,že Pavlík bude potřebovat hodně péče.Byl po operaci srdíčka a další operace ho ještě čekali.Už máme za sebou druhou a ještě jednu.Jeho prognoza byla špatná a aj přesto sme se rozhodli si ho vzít a dát mu vše,co dítě potřebuje.Teď je Pavlíkovi 12 a je to naše sluníčko.Taky dokáže zlobit,jako každé dítě,ale dokáže i rozdávat lásku.Rodiny sme se nestranili,přijali ho.Všechno sme mu vysvětlili o jeho původu.Dokonce se se setkáva se svým bratrem.Často si volají.Jelikož toho má za sebou hodně,má občas problémi i veškole.Má za sebou 7 narkoz,dvě resustitace.Udělalo to své.Pomáhame mu a on se moc snaží.Chci tím říct,že nelitujeme,že ho máme.!!!!Ruži
14.10.2007 16:02:21
Reaguji na Váš článek sice už docela pozdě, ale možná pomůže dalším pěstounům v podobné situaci. Existuje tzv. Pesso therapie, která se zabývá zpracováním věcí, které se nám již staly. Jde o to, že zážitek z minulosti nahrazujeme novým zážitkem. Každý z nás se rodíme jako jedinečná bytost, která má své potřeby. Nikdo jiný, kromě nás samotných, stoprocentně neví,jak tyto naše potřeby naplnit tak,abychom byli plně šťastní. Přestože se rodiče snaží své děti opečovávat, hýčkat, vést, pomáhat jim překonávat překážky a naplňovat jejich potřeby,stane se, že danou situaci neodhadnou. Vznikají různé šrámy na dětské duši, které si pak nosíme jako balvany stále s sebou (co teprve děti bez rodičů, děti odmítané, týrané či zneužívané). Vše co se nám kdy stalo ať dobrého či zlého se ukládá do mozku tzv. stará mapa. Tento směr se snaží alternativním způsobem změnit tuto starou mapu za tzv. novou mapu. Jednoduše řečeno se vracíme do minulosti a dosycujeme, či přetváříme novým zážitkem starou situaci, která pro nás byla něčím zkličujícím, stresujícím či zraňujícím. Pesso therapie je individuální práce ve skupině (ideálně asi do 10 lidí). Je v ní velmi citlivě přistupováno k člověku jako k individuální bytosti. Mně osobně se líbí i to, že člověk není ničím a nikým manipulován. Sám si určuje co a kdy chce ze své minulosti otvírat a koho si z té skupiny použije. Myslím si, že každý účastník odchází obohacen cennými zážitky nejen svými, ale i ostatními lidmi ve skupině. Tato therapie je určena dospělím a starším dětem (asi okolo 16. let a výš). Velice se mi líbí jedna z hlavních myšlenek, a to: ČLOVĚK JE NA SVĚTĚ PROTO ABY:1)PRACOVAL- PO DOBŘE VYKONANÉ PRÁCI PŘIJDE POCIT USPOKOJENÍ, 2)MILOVAL-DÁVAL LÁSKU A BUDOVAL VZTAHY S LIDMI KOLEM SEBE 3)DĚLAL SPRAVEDLNOST-BYL PROSPĚŠNÝ PRO SVÉ OKOLÍ, OBOHACOVAL LIDI KOLEM SEBE, POMÁHAL POTŘEBNÝM, ZASTAL SE SLABŠÍCH... Tato therapie není ani všemocná, ani o ní netvrdím, že je jediná správná. Je to jedna z alternativních metod. Mně se ale hodně líbí díky svobodě zúčastněných lidí -já sama si určuji co a do jaké hloubky chci odkrýt a pracovat s tím. Pesso se nezabývá jen problémy rodič x dítě, ale všemi pro nás negativnímiy zážitky(v manželství, v práci...). Velice doporučuji pěstounům samotným. Ze své zkušenosti vím, že člověk má občas pocit, že nese víc nežli je schopen unést.Píšu to tu vše asi dost zmateně, ale určitě se dají na internetu o Pessu(PBSP) najít podrobnější informace,nebo kontakty.
14.10.2007 15:54:17
Reaguji na Váš článek sice už docela pozdě, ale možná pomůže dalším pěstounům v podobné situaci. Existuje tzv. Pesso therapie, která se zabývá zpracováním věcí, které se nám již staly. Jde o to, že zážitek z minulosti nahrazujeme novým zážitkem. Každý z nás se rodíme jako jedinečná bytost, která má své potřeby. Nikdo jiný, kromě nás samotných, stoprocentně neví,jak tyto naše potřeby naplnit tak,abychom byli plně šťastní. Přestože se rodiče snaží své děti opečovávat, hýčkat, vést, pomáhat jim překonávat překážky a naplňovat jejich potřeby,stane se, že danou situaci neodhadnou. Vznikají různé šrámy na dětské duši, které si pak nosíme jako balvany stále s sebou (co teprve děti bez rodičů, děti odmítané, týrané či zneužívané). Vše co se nám kdy stalo ať dobrého či zlého se ukládá do mozku tzv. stará mapa. Tento směr se snaží alternativním způsobem změnit tuto starou mapu za tzv. novou mapu. Jednoduše řečeno se vracíme do minulosti a dosycujeme, či přetváříme novým zážitkem starou situaci, která pro nás byla něčím zkličujícím, stresujícím či zraňujícím. Pesso therapie je individuální práce ve skupině (ideálně asi do 10 lidí). Je v ní velmi citlivě přistupováno k člověku jako k individuální bytosti. Mně osobně se líbí i to, že člověk není ničím a nikým manipulován. Sám si určuje co a kdy chce ze své minulosti otvírat a koho si z té skupiny použije. Myslím si, že každý účastník odchází obohacen cennými zážitky nejen svými, ale i ostatními lidmi ve skupině. Tato therapie je určena dospělím a starším dětem (asi okolo 16. let a výš). Velice se mi líbí jedna z hlavních myšlenek, a to: ČLOVĚK JE NA SVĚTĚ PROTO ABY:1)PRACOVAL- PO DOBŘE VYKONANÉ PRÁCI PŘIJDE POCIT USPOKOJENÍ, 2)MILOVAL-DÁVAL LÁSKU A BUDOVAL VZTAHY S LIDMI KOLEM SEBE 3)DĚLAL SPRAVEDLNOST-BYL PROSPĚŠNÝ PRO SVÉ OKOLÍ, OBOHACOVAL LIDI KOLEM SEBE, POMÁHAL POTŘEBNÝM, ZASTAL SE SLABŠÍCH... Tato therapie není ani všemocná, ani o ní netvrdím, že je jediná správná. Je to jedna z alternativních metod. Mně se ale hodně líbí díky svobodě zúčastněných lidí -já sama si určuji co a do jaké hloubky chci odkrýt a pracovat s tím. Pesso se nezabývá jen problémy rodič x dítě, ale všemi pro nás negativnímiy zážitky(v manželství, v práci...). Velice doporučuji pěstounům samotným. Ze své zkušenosti vím, že člověk má občas pocit, že nese víc nežli je schopen unést.Píšu to tu vše asi dost zmateně, ale určitě se dají na internetu o Pessu(PBSP) najít podrobnější informace,nebo kontakty.
  • 
27.8.2007 12:42:18
Milí rodičové,
byli jsme včera s manželem na semináři pro pěstounské a adoptivní rodiče. Máme velke problémy s naší dcerou, kterou jsme adoptovali před osmi lety, bylo jí 4,5. Včera jsme se m.j. dozvěděli - ještě jsem to na internetu nezkoumala - že podle nejnovějších mozkových průzkumů se traumatické zážitky v mozku po čase samy zničí, resp. mozkový areál - zřejmě v amigdale, ale nejsem lékařka - se částečně nebo i úplně "vymaže". Asi se o to automaticky děti v náhradních rodinách snaží. Pokud někdo o tom něco víte, budu vděčna za informaci.
Všechny rodiče zdraví
Alena

  • 
2.5.2007 11:21:20
je to fakt hrozný. nedá se to číst!
  • 
2.5.2007 11:21:06
je to fakt hrozný. nedá se to číst!
Jana
  • 
19.4.2007 7:32:33
Alžběto, váš příspěvek mi tu přijde, že se tu sama sebe poplácáváte po rameni jaká jste dobrá, že jste si vzala do PP 11letou holčičku, ale přitom vám vůbec nedošlo, že na takovouhle psychickou zátěž vůbec nemáte (podle toho co tu píšete). Jak si vůbec můžete myslet, že předěláte skoro už hotového človíčka? Nad tím zůstává rozum stát - víte, proč si berou ti OPRAVDOVÍ pěstouni děti do své péče? Aby JIM dali domov, ne! aby SOBĚ udělali radost, že mají dítě, notabene podle svých představ. Ne 11letá holka, ale vy jste selhala a tím, že jste musela 2 měsíce čekat, než "vaši" dceru jste mohla opět umístit zpět do DD, bych se vůbec nechlubila. :-(((
  • 
31.1.2007 19:35:27
Bohužel, mám jiný názor než všichni, co sem napsali své komentáře. Měla jsem v pěstounské péči holčičku, které bylo 11 let, když přišla do naší rodiny. Bláhově jsem si myslela, že pomůžu jedné malé opuštěné dušičce, že se postarám o někoho, kdo to moc potřebuje. Naše Katka je z 5ti dětí, ostatní sourozence měla v Dětském domově ze kterého k nám přišla, rodiče je pravidelně navštěvovali a brali si děti na prázdniny. Naše Katka se rozhodla jít do jiné rodiny, protože si myslela, že tady okolo ní budou všichni skákat, že budou dělat to, co ona chce. Bohužel všechno bylo jinak. Neměla jsem přehnané nároky, chtěla jsem jenom, aby se naučila žít jako my. Aby se v 11ti letech naučila hygienické návyky, které má pětileté dítě, aby v 11ti letech nemluvila jako starý opilec v hospodě, aby řádně chodila do školy a aby v té škole nepropadala. Všechno bylo marné, volání rodiny je silnější než touha obyčejné ženy, vychované v normální rodině, po pomoci. Ne jen, že naše Káťa nechtěla, také sociální pracovnice, lékaři, psychologové a dokonce i psychiatři nepomohli. Hodili mě do toho a plav, pomoz si jak umíš. Nebudu tady popisovat, co všechno jsem zažila, co všechno jsem musela překousnout, co všechno jsem musela pochopit. Závěr je takový, že naše PP byla zrušena a Katka byla vrácena zpět do dětského domova. Jinak to řešit nešlo. Nejlepší na tom je, že pro ni neměli v DD místo. Čekaly jsem dva měsíce, než se uvolilo místo v Diagnostickém ústavu a mohla jsem ji tam odvézt. A to nejlepší nakonec. Musím vrátit dávky PP za dobu, kdy byla Katka ještě u nás. Dle zákona, končí PP dnem nabytí právní moci rozsudku. A opět nikoho nezajímá, že jsem se o ní starala do posledního dne, že jsem řešila vztahy mezi jejími rodiči a jí, že jsem řešila co se školou ........ soud rozhodl a to, že stát se nedokázal včas postarat, nikoho nezajímá. Takže, opravdu varuju všechny lidi, kteří přemýšlí o pěstounské péči. Tady totiž platí staré známé pořekadlo - každý dobrý skutek, musí být po zásluze potrestán!!
  • 
21.1.2007 21:59:48
Mate pravdu ,deti by meli mit nahradni rodinu,at jsou male nebo velke .Ty male by meli davat hned do rodin ,protoze si lepe zvyknou na rodinu ,nez na ustav .Rodina da tomu prckovi vic nez ustav,nerikejte ze ne.Da mu lasku ,cit hlavne pocit bezpeci ,ktery najde jen vnaruci rodiny ktera si ho veme .Ale to by museli lide na vyssich mistech vice myslet ve prospech deti a ne co kdyby nahodou ten biologicky rodic jednou prece byl jiny .Jakmile se dostane dite do nahradni rodiny ,tak stat by mel vydat zakon ,ze biologicky rodic by mel byt v anonymite az do 18 let potom at se dite rozhodne samo , ane at dite kolikrat zije ve strachu z toho ze ma navstevu ,a pta se proc ,kdyz ma svou novou rodinu ,to mi vysvetlete .Psat na tohle by se dolo do nekonecna, ale radeji se mejte hezky.
  • 
26.7.2006 13:52:43
Oddělení péče o rodinu a děti

Agendu péče o rodinu a děti vykonává Magistrát města Brna a 24 úřadů městských částí. Magistrát přímo zajišťuje agendu prostřednictvím referátu náhradní rodinné péče, referátů péče o rodinu, referátu odvolání a umísťování do účelových zařízení.

Koliště 19, 2. patro

vedoucí oddělení PhDr. Hana Pokorná dv.č. 202 tel. 54217 3725
Věra Kalousková dv.č. 204 tel. 54217 3730

referát náhradní rodinné péče



zpracovává agendu osvojení a pěstounské péče

rozhoduje o předpěstounské a preadopční péči

rozhoduje o dávkách dětem v pěstounské péči

poskytuje veškeré podrobné informace o osvojení a pěstounské péči

vykonává funkci opatrovníka dětem v náhradní rodinné péči, včetně zvýšené ochrany jmění dítěte v NRP

poskytuje poradenskou a výchovnou pomoc dětem v náhradní rodinné péči, osvojitelům a pěstounům
vedoucí referátu Olga Dofková dv.č. 305 tel. 54217 3731
Radoslava Pernicová dv.č. 306 tel. 54217 3765
Božena Rosenbergová dv.č. 304 tel. 54217 3763
Bc. Eva Pavlíčková dv.č. 306 tel. 54217 3766
Jana Lederová dv.č. 304 tel. 54217 3764
Andrea Novotná dv.č. 303 tel. 54217 3783
 Příspěvky 110 z 15 [Dalších 5 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.