Názory k článku Puberta na druhou

dobrý den, se zájmem jsem si přečetla názory a zkušenosti maminek dvojčat a to mě přimělo se k tomuto článku připojit. Já sama jsem maminkou 19ti letých jednovaječných dvojčat-kluků. Od mala si byli velmi blízcí,neudělali bez sebe ani krok. V pubertě se začali odcizovat, mají stejně "tvrdé palice", což jsem čekala, ted doufám, že puberta odeznívá, ale zdá se mi, že k sobě vzájemný vztah ztratili, nedohodnou se vůbec na ničem, hádky kvůli malichernostem jsou na denním pořádku. Stále / a asi marně/ čekám, že to začne ustupovat, ale zdá se mi to horší a horší. Mám ještě malou 6ti letou dcerku, oba ji mají velmi rádi,hrají se s ní, mazlí, ale i ona už začíná poznávat a hlavně ptát se, proč se kluci nikdy neshodnou.Oni se mi snaží argumentovat, že když jsou oba stejní, nemůžou se svým protějškem žít. No, snad i tenhle problém ve zdraví všichni doma přežijeme, jen by mě zajímal názor někoho stejně "postiženého".Děkuji.

Ta pointa na konci je skvela... :-}... jo, jo, kdyby priroda byla tak moudra i v nadelovani siglu... ze by deti zarucene nemel nikdo, kdo by si s jejich vychovou neporadil...to vedomi by pro me osobne bylo ulevne.. :-}