Názory k článku O zatínání zubů

No tak teda, jestli má potřebu někdo být někomu uřitečný tím, že ho bude finančně jistit, jsem ve frontě, potřebovala bych sice i učesat a vyléčit, ale finanční jištění mě nadchlo. Nebo jsi snad myslela pojišťováky?

Na jejich nelehké roli je hezky vidět, jak se to nemá přehánět s potřebama bejt někomu cizímu prospěšný.

dostala jsi moji zpravu?Stepanka

Dost dobře nechápu,proč vám ten článek připadá tak strašidelný.Měla by jste dcerám dát přečít všechny ty články od dopisovatelky.Popisuje opravdu pěknou rodinnou atmosféru i pocity ,které jsou jen její a myslím ,že kdyby bylo takových rodin více,asi by nebyly rozvody tak samozřejmé.

Taky mam jednoho takoveho skveleho chlapa doma. A moc ho miluji. Vzdycky mi pomuze, kdyz jen to jde - zrovna v sobotu dal holkam snidani a privedl je zpatky az 10:00 (abych se mohla vyspat) a potom hned bezel nakoupit nas "tydenni nakup".

Díky, Katko! Není vždycky jednoduché si uprostřed prádla, vaření, zamazaných dětí, s občasnou chutí praštit muže po hlavě poslední rozečtenou knihou (rozečtenou tak před půl rokem...), uvědomit, že oni v tom vážně jedou s námi. A je taky pravda, že koncentrujíc se na výše uvedené nemáme občas ani mlhavou představu, co ta společná jízda znamená pro ně.

Někdy ztrácím soudnost a trošku zuřím. Není to tak dávno, co jsme s mým mužem debatovali o půl na půl, o tažení stejným směrem a tak. Vrzaly nám totiž trošku kolečka. Žijeme teď v Německu, on tady má zajímavou práci, já jsem tu svou nechala v Čechách a starám se o mimino a dům. Není pro mě jenoduché přehodit ve svém mozku výhybku na úplně jinou kolej. Někdy mu trošku závidím, někdy si připadám trošku opuštěná, někdy mám dojem, že úplně všechna práce, kterou dělám a která mi přerůstá přes hlavu, je zbytečná a někdy to všechno trošku přeháním... A můj muž to všechno chápe a vždycky to vyřešíme.

Mám doma poklad. Až se probudí, půjdu mu to říct. Spí teď po obědě, ráno se totiž staral o Maxe, abych mohla spát já...