| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Porod doma a čeští lékaři

 Příspěvky 110 z 34 [Dalších 24 >>]
26.7.2004 20:09:26
Dcero zdravotnice, zdraví tě dcera lékařky ;-)
Dobrý postřeh!!!
Dcera zdravotnice
  • 
26.7.2004 15:12:23
Zdravé rodičky, schopné porodit bez lékařské pomoci, nedají příliš práce a vylepšují příznivou statistiku českého porodnictví (ovšem pokud rodí v nemocnici, nikoli doma). Proto je v zájmu lékařů takové ženy přesvědčit, aby se svěřily do jejich péče.
Proč si to myslím? Protože na druhou stranu u mnoha žen se skutečně vážnými komplikacemi lékaři váhali s účinnou pomocí tak dlouho, až málem - či skutečně - došlo k tragédii. Z médií známe například případ utržené hlavičky nebo zadušeného dvojčátka - obě děti mohl zachránit včasný císařský řez. I tady na serveru máme příběh maminky, které lékaři odmítali provést císařský řez při poloze koncem pánevním (i přes rodinnou anemnézu mentálního postižení takto narozených dětí). Podobné zkušenosti ze své rodiny a okruhu známých raději ani vypisovat nebudu, bylo by to nadlouho, ale věřte mi, že tyto zveřejněné případy nejsou vyjimka. Při stavu dnešních nemocnic považuji naopak za zázrak, že k nim nedochází častěji.
Mě to zkrátka připadá, že lékaři stojí v porodnicích právě o ty zdravé ženy, které by bez nich porodily stejně nebo lépe, zatímco skutečně problémové případy je obtěžují. Bodejť, ty přidělávají práci, stojí peníze a kazí dobré statistiky.
Nemáte ten pocit také?
  • 
11.7.2002 3:12:38
Dekuji Sylve i pi. Tumove, ze trefily hrebik primo na hlavicku. Odmitani porodu doma (nebo v porodnich domech) nema u ceskych lekaru opravdu podporu v suchych statistikach, ale v (snad?)prezilem nazoru, ze pouze oni vedi, co je pro kterou zenu nejlepsi. Sama bych to shrnula tak, ze pro kazdou zenu (a jeji dite!) je vhodne neco jineho, a nelze hazet vsechny do jednoho pytle - to je prave ten "klasicky" pristup, ktery jednou snad konecne prekoname...

Sama jsem se pro porod doma rozhodla po dukladnem zvazeni vsech pro i proti. Ano, cim vic clovek vi, tim erudovaneji se muze rozhodnout a nedostatek informaci, ev. premira dezinformaci, je prave tim, cim ceske porodnictvi trpi. (Ziji na Novem Zelandu a porody doma zde nejsou povazovany za excentrismus, ale za jednu z nekolika - rovnocennych - alternativ... Procento planovanych porodu doma zde stoupa od r. 1990, nyni cca 5-7% Je to hodne nebo malo?).

26.5.2002 21:35:15
Ahoj Lukáši,
opravdu bych nerada, abys byl z nás celý olověný, to bychom se asi domluvili ještě hůř :o)
Schválně jsem to dohnala do extrému s těma továrnama na děti, protože mi to celý připadá jako diskuse „o voze a o koze“ – prostě mimoběžný. Já nepochybuju o tom, že porodníci zachránili spoustě novorozencům a jejich matkám život; teď jde jen o to, aby srovnatelnému procentu nezpůsobovali zbytečné komplikace zbytečně strnulými postupy, přístupy, nařízeními...
Nevím, jak moc hrozí ruptura dělohy po předchozím císařském řezu, ale dovedu si představit, že by žena mohla porodit bezproblémově. Nevím, proč jí nutit již od počátku nějaké lékařské zásahy. (Netvrdím však, že by měla rodit opuštěna v horské pastoušce, s krávou a oslíkem.) Také bude asi důležitým faktorem, PROČ vlastně k tomu císaři minule došlo...
A ještě k přirozenému porodu – zde v lehce vulgárním příspěvku Kačky jde opět o naprostou mimoběžnost – samozřejmě zde není ústředním bodem „pohodlí matky“!! Ústředním bodem je to, aby vůbec měla šanci využít svou schopnost porodit dítě – aby jí v tom nebylo již od počátku bráněno zásahy zvenčí. Jde o fyzické i psychické zdraví jich obou, jsou propojeni a ještě hodně let budou. Každá matka je ochotna „cokoli“ vytrpět pro to, aby miminko bylo v pořádku. Ale každá by také měla mít právo porodit podle svých představ, pokud vše probíhá normálně a život nevisí na vlásku. Příspěvek Petry H.s motýlkem mi proto mluví z duše.
Jsem, Lukáši, moc ráda, že se zajímáš o to, co vadí ženám na českých porodnicích. k.
P.S. – Dodat mohu jen to, co napsala Dana, a to doslova: „Já sama bych asi doma nerodila, ale vybrala bych si zařízení, kde se ke mně budou chovat jako ke svéprávné bytosti.“
25.5.2002 22:02:55
Ahoj Karličko,
z toho co tu občas čtu budu brzo olověný celý.
Nepřipadám si jako barikádník, a naštěstí ani mezi svými pacientkami o žádné barikádnici nevím.
Na dosavadní diskusi mi vadí argumenty typu -
když do porodu po předcházejícím císařském řezu nebudou ti zlí doktoři zasahovat, nic se nemůže stát, protože když děloha praskne je to stejně nejspíš z léků, epidurálu nebo prostě z celé porodnice......
Bojovnicím za právo žen rodit doma se roztleskají ruce, má olověná deska to nedopustí.Možná máš s tou barikádou i kus pravdy.
Ahoj L.

25.5.2002 20:36:49
Ahoj Lukáši,
Tvůj příspěvek skutečně potvrzuje to, co sám píšeš: že prostě máme jiné myšlení – jsi „druhá strana barikády“, bohužel – kéž by žádná barikáda nebyla! Zajímavé ale je, že mám v rodině lékaře-muže, a ten se mnou prakticky ve všem, co se týče porodnictví, souhlasí; bohužel není porodník :o) Co se týče „informovanosti rodičky“, slyšela jsem právě z lékařských zdrojů, že nejvíce komplikací mívají při porodu právě lékařky, a to z toho důvodu, že vědí, co všechno by se mohlo stát.... A jak známo, stres a adrenalin dobře postupujícímu porodu vůbec nenahrává...
Škoda, Lukáši, že si to všechno nemůžeš zažít na vlastní kůži, to bys asi mluvil/psal jinak :-))
Ještě k prezentování názorů na Rodině. Kromě sebe vím minimálně ještě o jedné osobě, která se snažila alespoň dodatečně „zjednat nápravu“- i když to doslova nejde. Osobně jsem si stěžovala na chování dětských sester a na to, že mi proti mé vůli dítě po porodu ihned odebraly na cca 5hod – i přes naši dobrou kondici. Řešilo se to sice přes ředitelství, ale zdá se, že efekt byl mizivý (podobná zkušenost z té samé porodnice novějšího data). Takže to není tak, jak si myslíš, že nespokojené rodičky si vylévají srdce jen mezi sebou a k porodníkům jejich hlas nedolehne. Jen asi není nikdo, kdo by skandálně se chovající zaměstnance nahradil a nebo není vůle, aby se něco změnilo k lepšímu.
Je to opravdu pořád do kolečka. Mám dojem, že máš v hlavě nějakou olověnou desku či tak něco na odrušování „nevhodných“ argumentací :-)))
Ahoj
k.
24.5.2002 19:55:19
Lukáši,

ty infekce nevím, mám to z tisku. Nicméně když si vezmu mikroskupinku maminek v Krči - spolubydlící z pokoje + mojí kamarádku, tak ze čtyřech novorozenců šly domů dvě (čili polovina miminek a čtvrtina osob) s rýmou. Jak už jsem psala, rýma je nepříjemná banalita (docela komplikuje kojení), podstatně horší by třeba byla infekce v operační ráně po císaři nebo třeba chřipka u miminek.

Opiáty - nepsala jsem nic, co bych neměla z odborného tisku, teda kromě toho údaje, na který jsem upozornila (ovšem i ten byl původně z lékařských knih). Nicméně, Lukáši, všimni si, že jako "jedy" je - aspoň tady na Rodině - prezentují ženy, které s nimi mají osobní zkušenost. Navíc se tu střetávají dva pohledy - jeden je pohled lékařů, z jejich pohledu opiáty nepochybně splnily svou funkci, protože poté, co mi je vnutili, jsem "spokojeně vyspávala" a konečně jim nekecala do jejich porodu. Druhý je pohled můj - o spokojeným vyspávání nemohlo být ani řeč, tak jsem možná působila navenek, ve skutečnosti jsem prožívala peklo. Byla jsem natolik omámená, že jsem se nedokázala bránit, ale natolik při vědomí, abych si uvědomovala, co se kolem mne děje, že nemám sílu čelit bolesti třeba změnou polohy nebo masáží (takže bolest přicházela v plné intenzitě), že se čím dál víc propadám do deprese a nejsem schopna jí vzdorovat a že přežívám jenom díky manželovi, který mi doslova četl z očí, protože jsem fakt nedokázala říct jediné slovo.

CTG - pouze jsem citovala (opět) ODBORNÝ tisk. Já sama proti monitoru nic nemám, pokud se užívá s mírou a lékaři při něm nenutí ženu ležet na zádech. A, samozřejmě, pokud výsledek CTG není to jediné, co lékaře zajímá, pokud lékaři dokáží zhodnotit celkový zdravotní stav rodičky a k CTG pouze přihlížet. Bohužel, zrovna tohle bývá častý problém, jinak by se tu nemohly objevovat stesky žen, u kterých lékaři věřili tomu, co jim vylejzá z CTG a ne tomu, co jim o bolestech ženy tvrdí.

Sanitu vůbec není nutné volat, však i v zahraničí se mohou převozy do nemocnice řešit vlastním autem, což je asi nejběžnější řešení, pokud nejde vyloženě o život.

Jenže, Lukáši, nějak jsi zapomněl napsat, proč považuješ porody doma za rizikové. To, co tu píšeš o komplikacích či vybavenosti porodnic je moc hezké, ale nedokládá to vůbec nic. Samozřejmě, v Čechách s porody doma zkušenosti nemáme, ale v Evropě se doma rodí, tak nějaké zkušenosti otamtad? Jak tam vychází porovnání rodiček z nemocnice a rodiček z domova či porodního domu?

S.

PS: Já se nepovažuji za "nejnáročnější rodičku", chtěla bych jenom porodit s někým, kdo celé těhotenství bude kontrolovat můj zdravotní stav a s kým budu mít čas ujasnit si, jak bych ráda rodila a pár hodin po porodu bych ráda odešla domů a měla zajištěnou péči o mne i o děcko. Nevím o žádné nemocnici, která by mi tohle splnila, tím spíš, že vzhledem k poporodním kontrolám by měla být v blízkosti mého bydliště. V zahraničí bych mohla být v péči soukromé porodní asistentky, která by se mnou potom rodila doma, v porodním domě či v nemocnici a samozřejmě by nás kontrolovala i po porodu. A tady? Ty víš o nějaké nemocnici, která tyhle služby umožňuje, pokud možno v Praze?
24.5.2002 17:21:08
Ahoj Lukáši, nedá mi to a musím k tomu něco napsat. Předně chci říct, že bych já osobně neměla odvahu rodit doma - tedy, určitě ne tady v Čechách. Jsem asi dost úzkostlivý typ a rodit chci rozhodně "pod dohledem". Ale v tom je ten problém - pod dohledem neznamená tak, jak se to hodí dohlížejícímu.

Za 1) chci Ti doporučit články (které teď na Rodině vycházejí) o tom, jak se rodí doma v Německu, Anglii a Holandsku - je tam i dost informací o tom, jak je vše "zabezpečeno" a jak se k tomu staví stát.
Za 2) se chci zeptat, kde že jsou ty porodnice, kde to je v pohodě, "kde i nejnáročnější rodička může být spojojená" a kde máš zaručeno, že budou slušní.
Nechci (stejně tak jako asi i ostatní diskutující) hodit všechny lékaře do jednoho pytle, ale já jsem za svůj život bohužel v nemocnicích dost pobyla a nejhorší, co jsem zažila nebyly materiální podmínky, ale naprosto nepřípustné chování některých lékařů, včetně odmítnutí pomoci při ledvinové kolice (pro jistotu dodávám, že jsem byla ve fázi, kdy jsem bolestí zvracela a ochrnula mi jedna noha - téměř jsem se nemohla hýbat). Ano, narazila jsem i na pár slušných lékařů a sester, to je fakt a jsem za to vděčná, ale riskovat narození malého človíčka za přítomnosti doktora - hulváta - to riskovat nechci.
Doufám, že mé těhotenství bude bez komplikací a snad bude místo na Bulovce v CAPu, kde na mě nebude nikdo křičet, spěchat ani nutit rodit "do výšky" či jak bude jemu vyhovovat. Nechci ani žádné léky - tišící prostředky. Celé těhotenství máš zdravě jíst, bojíš se spolknout i acylpyrin a pak najednou nevadí, že se miminku dostane silný lék proti bolesti???
Mimochodem - já ještě nerodila, ale po operaci ledviny jsem nesměla několik týdnů ani sedět ani chodit, byla jsem nucena vykonávat potřebu vleže na mísu. Doporučuju ti vyzkoušet si to, fakt to nejde, tedy, zpočátku vůbec, později velmi těžko... Především je to ale i velice nepříjemné. (To jen tak naokraj, myslím, že tohle je něco, co si může představit i chlap.) Zdravím, Medu.
24.5.2002 16:51:29
Milá Sylvie,
už minule jsem Ti psal, že porod doma bych nikomu nezakazoval, ale určitě bych se ho snažil rozmluvit.
Tvé odpovědi na mé otázky znovu dokazují , že
"myslíme jinak". Doufám, že uznáš že výčet možných komplikací v nemocnici nijak nesnižuje riziko toho, co by se mohlo stát doma. Údaj o čtvrtině nakažených "nosokomiální" infekcí je spíše úsměvný a kdyby taková orodnice existovala, byla by na zavření.
Opiáty v rukou odborníka mnoha ženám pomáhají a nejsou to žádné jedy, jak se je kdekdo snaží prezentovat.
A Tvá nesmiřitelná kritika CTG je taky pouze
"polopravda".
Ale k odpovědi na Tvou otázku. Porod rozhodně není nemoc, je to fyziologický děj, který se však může kdykoli ve svém průběhu vážně komplikovat a komplikace, bohužel, nelze vždy odhadnout dopředu.
V nemocnici je ale tým, který je na zvládnutí takové
komplikace připraven, vzdělán a náležitě vybaven a je k dispozici 24 hodin deně.
Doma bude v nejlepším případě porodní bába, bez vybavení, bez týmu, ale i bez tréningu a zkušeností zvládat komplikace.
V případě, že nějaké nastanou, nezbyde než volat záchranku, která by měla přijet do 15 minut. Když přijede, bude ovšem stejně nevybavená na zvládání porodnických komplikací a i když si kolegů záchranářů velmi vážím ( stejně tak porodních asistentek) rovněž bez zkušeností, které tyto vážné situace vyžadují.
Transport do porodnice jistě zabere také nějaký
čas.......
Doufám, že mi zas někdo napíše, že maminky zbytečně straším.
Argumety o tom, že se v mnoha porodnicích k budoucím maminkám nechovají jak by měli, riziko nijak nezmenší.
O tom, co všechno se může stát jsou napsány učebnice o stech stran a kompletní poučení maminky
je téměř nemožné. Ujištění, že většina komplikací je vzácných je jistě oprávněné, bohuže i vzácné situace nastávají ........vzácně proto porod doma může skončit rodinou tragedií. Vzácně se může něco takového stát i v porodnici.
Lepší cesta je zlepšovat podmínky v porodnicích,
o hrozném chování se nerozepisovat jen na internetu, ale stěžovat si na něj primářům nebo ředitelům nemocnic a trvat na nápravě.
Jsem si jist, že existují porodnice ( a doufám že jich není málo) kde i nejnáročnější rodička může být spojojená a porod doma považuji za extrémní řešení.
Ahoj L.
24.5.2002 13:31:17
Po vašem duelu, který se zdál být skoro vyčerpávající (včetně statistického okénka), by možná nebylo co dodat. Ale mám opět potřebu podpořit názory Sylvie – a také mnohé zde uvedené zážitky z konkrétních porodnic je potvrzují. Samozřejmě, že nemocnice jsou tu od toho, aby lidem pomáhaly (a věřím, že třeba Petr V. a jiní dobří lékaři či zdravotníci se cítí právem dotčeni, pokud někdo naznačuje opak), ale:
- se ženou je v souvislosti s porodem skutečně často jednáno jako s nesvéprávnou a nemyslící bytostí (což je nejen urážlivé a ponižující, ale takové zacházení jí i znemožňuje se na procesu porodu aktivněji podílet /nucená poloha na zádech, neprodiskutované rychlé zásahy, které nemusí být nutné ani vhodné....)
- s tím souvisí to, že se tak rodička snadno stává objektem manipulace („strašení“ co vše by se mohlo stát dítěti nebo jí, pokud se nepodvolí tomu či onomu... apod.)
- porody doma jsou alternativou pro ty, kterým naprosto nevyhovuje péče v porodnicích, jaké se jim dostalo nebo o níž slyšeli. Jak psala již Ed ve svém článku o rození v Anglii – PORODŮ DOMA ČI PORODNÍCH DOMŮ UBYLO, JAKMILE SE ZLEPŠILA PÉČE V PORODNICÍCH (teď nemám na mysli superdrahé vybavení, ale přístup personálu k člověku jako sobě rovné bytosti a ne kusu na běžícím páse; dále přístupnost myšlence co nejpřirozenějšího porodu.
Nešlo by to u nás také tak nějak??? (Srovnávala jsem si včera kupříkladu zážitky rodičů z malé porodnice ve Vrchlabí a z velké v Liberci – setsakra se to lišilo! – viz rubrika o porodnicích zde na Rodině.)
A stejně – i když se porodnice zlepší, zbyde určité malé procento žen, které doma prostě rodit budou. Proč tomu tedy ta jasná pravidla nedat a nepomoci snížit rizika – neumožnit jim přítomnost dnes téměř „vyhynulého druhu“ - kvalifikované porodní asistentky??
k.
 Příspěvky 110 z 34 [Dalších 24 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.