Názory k článku O smýšlení o dětech budoucích

Milá Magdi, to je počteníčko, ty sluníčko jedno. Úplně jsem se v tom viděla. Jsi úžasná, vydej knížku, opravdu - budeš naše Betty Mc Donaldová. Ujišťuju tě, že já bych si jí určitě koupila. Mohlo by to být na několik dílů - polde toho, jak slečny porostou. Období puberty je také velmi zajímavé. To už vím zase já. Měla jsem dříve ty samé myšlenky jako ty - moje dítě s cigárem? Nikdy, je to slušná holčička, která ví, co se sluší a patří. Moje dítě za školou? Pche, to by jí ani nenapadlo, to si musí každá rodič přece uhlídat, ne? Moje dítě klackovaté, hubaté, vulgární, líné, moje dítě zavalené bincem ve vlastním pokoji, ležící na neustlané posteli s pytlíkem brambůrek oblečené v tom, v čem ještě před chvílí seděla s kámoškama na chodníku před barákem? To se nikdy nemůže stát. A nebo dokonce moje dítě v zaplivané putyce s půlitrem piva v jedné a již zmíněnou cigaretou v druhé ruce? Fantasmagorie. Moje dítě prchající z domova k babičce, protože se důsledně trvalo na tom, že na tu diskotéku do vzdáleného města opravdu nemůže? To by mojí sladkou holčičku ani nenapadlo. Hahaha, odehrálo se všechno - do puntíku a ještě spousta toho návdavkem. K úplnosti ovšem nutno podotknouti, že se KONEČNĚ odehrálo a závěrečné dějství. Jednoho krásného dne se vyspala a místo kyselých obličejů, převalování slov na jazyku, jako že se musí strašně přemáhat, aby s nami zabedněni vůbec mluvila, přišla mezi nás usměvavá, příjemná a ochotná mladá dívka. Všem udělala snídani, poté umyla nádobí, vyvenčila pejska a stále rozdávala úsměvy na všechny strany. Nějakou dobu jsem byla ještě ostražitá, prostě jsem nevěřila a čekela jsem na další úder ze zálohy. Myslela jsem si, že jenom sbírá síly. Ale když za mnou před časem přišla, uvařila kafíčko, sedla si ke mě a s vážnou tváří se mi omluvila za všechno, co mi v uplynulých letech napáchala, rozplakala jsem se štěstím a od té doby vím, že už je opravdu dospělá. Ovšem - té mladší je teprve 15 - a já se začínám zhluboka nadechovat protože brzy se u nás začně promítat volné pokračování toho úžasného filmu, nazvaného Puberta.

Děkuji. Je moc milé vědět, že pomáhám nejen sobě tím, že se z těch všech silných zážitků "vypíši", ale že tím ještě někomu pomohu. Ano, nejste v tom sama a já se těším, na příštím setkání.

Milá Magdo,
Tvůj příspěvek přišel právě včas. Z mé holčičky roste raubíř a mně nezbývá než si zoufat nad svou vychovatelskou neschopností. A to jsem při tom učitelka...Ach jo...Aspoň tedy vím, že v tom nejsem sama.
Jinak děkuji za milé čtení. Téměř denně zjišťuji, zda není na Rodině další" Silný" příspěvek.
Majda