| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Handicapované děti v americké škole

Jako stromPodle času
 Příspěvky 1 až 10 z 28 [Dalších 18 >>]
Lucka
  • 
1.10.2007 18:39:01
Přesně tak. Paradoxně mi je po přečtení tohoto článku smutno. Ne kvůli Johance, ale kvůli poměrům v Česku. Něco takového je téměř sci-fi... A mě je to moc líto. Nevidím nejmenší důvod proč handicepované lidi od zbytku světa oddělovat... Jediné co v Česku umíme, je děla sbírky, ale jejich už tolik, že kdyby měl člověk dávat každému, kdo si v Praze na ulici přijde s pokladničkou, dát 20 Kč, tak nám koncem měsíce nezbyde ani na jídlo. A myslím si, že asi milionové sbírky nemohou pomoci tolik, jako státní podpora, otevírání podobných škol, tak, aby asistenti byli klasicky placeni, měli plat jako učitelé, mohl být jeden učitel na 3 děti, tak jak je potřeba a stát to financoval... apod.

Takže gratuluju Johance i jejím rodičům, že našli na planete Zemi místo, kde něco takového opravdu funguje.
Odpovědět
Renata, 2 synové
  • 
3.11.2001 11:43:26
Zuzano, děkuji a už se těším na informace. Adresa je ivans-home@volny.cz. Zdravim, Renata.



























Odpovědět
Zuzana,32 let,syn 8 let
  • 
2.11.2001 7:19:44
Ahoj Renato,
tak jak jsem slíbila,mám pro tebe informace.Napiš mi prosim mail (třeba do záhlaví),abych ti napsala víc.
Odpovědět
Zuzana,32 let,syn 8 let
  • 
26.10.2001 10:29:40
Ahoj Renato,
měj prosim strpení do toho 1.11,dřív s pani učitelkou nebudu.Budu se snažit a pak se ozvu.
Odpovědět
Renata, 2 synové
  • 
25.10.2001 20:59:30
Zdravím, Zuzano. Děkuji za odpověď a zájem samozřejmě mám. Budu ráda, když mi pošleš třeba tel.číslo na školu a jméno paní učitelky. Ráda bych s ní navázala kontakt a vyptala se jí na její zkušenosti. A prosila bych Tě, kdybys ji mohla předem upozornit, že bych ráda volala. Aby ze mě nebyla překvapená. Děkuji mockrát za pomoc a přeji hezký podzim. Renata.
Odpovědět
Zuzana,32 let,syn 8 let
  • 
25.10.2001 7:02:34
Milá Renato,
pokusit se o to můžu,ale musím tě upozornit,že nejsem z Prahy.Bydlíme v Jižních Čechách.Jestli i tak budeš mít zájem napiš.1.11 máme tkzv.rodičák a já jsem se chtěla zeptat na nějaké bližší informace o integraci,o těch dětech atd.Zatím o všem vím jen od syna.
Odpovědět
Renata, 2 synové
  • 
24.10.2001 20:29:55
Milá Zuzano, moc mě potěšilo, že někde zkoušejí totéž, co my. Prosím Tě, můžeš mi pomoci se s těmi vyučujícími zkontaktovat?
Víc hlav dá určitě dohromady víc nápadů a rády bychom porovnaly naše zkušenosti. My jsme z Prahy 10. Děkuji. Renata.
Odpovědět
Kateřina (Markétka 4 roky)
  • 
23.10.2001 7:48:42
Renato, bohužel učitelku znám jenom jednu, ta ale učí na druhém stupni na jazykové škole. Jestli tomu dobře rozumím, s integrací "postižených" dětí je lepší začít co nejdříve. Každopádně se jí můžu zeptat co a jak. Prosímtě, mohla bys sem napsat nějaké tipy na kroužky a jiné mimoškolní aktivity (psala jsi o dramatických kroužcích), kde se zapojují handicapované děti mezi "zdravé"? Ráda bych něco takového pro svou dceru do budoucna našla, právě proto, aby se s pocitem, že ne všichni mají zdravé nohy, naučila žít co nejdříve.
Jinak musím říct, že po přečtení předchozích reakcí od Zuzky, Mišky atd. jsem si vzpomněla na nádhernou knížku (a neméně krásný film) Už zase skáču přes kaluže... Tam se po počátečních rozpacích hlavní hrdina po obrně vrátí do "svojí" party kluků a s vozíkem pořádají závody a jiné vylomeniny. Myslím, že takhle je to pro ty děti (zdravé i "postižené") nejlepší, když ta integrace proběhne úplně přirozeně.
Odpovědět
Zuzana,32 let,syn 8 let
  • 
23.10.2001 6:59:05
Jo Miško,to je docela tvrdý oříšek,jak vysvětlit dětem proč je dítě na vozíku a hlavně jak se k němu má chovat.Můj syn chodí do 3 třídy obecné školy a tento školní rok k nim začali chodit 2x týdně na výtvarní výchovu handicapované děti.Když to syn po prvé řekl doma,mně osobně se to moc líbilo a myslím,že podobných věcí by mělo realizovat víc škol.Ale...syn zpočátku říkal,že je to s nimi docela otravné.Nevadila mu jejich přítomnost,ale to,že ty děti jsou podstatně pomalejší než ty zdravé děti a tak jim práce trvají o něco déle.Syn moc nadání na kreslení nemá a tak vše nakreslí či vymodeluje rychle a jasně,proč se s tim zbytečně dlouho patlat,že?Doma jsme si o tom hodně povídali,snažila jsem se mu říct po pravdě proč je někdo na vozíku,o berlích,co to pro něho znamená atd.Myslím,že to pomohlo,dnes má mezi nimi i kamaráda.A to,že jsou trochu pomalejší mu už nevadí,když chtějí pomůže jim.Pohoršuje se nad tim,že spolužák se jim posmívá,brání je dokonce vlastním tělem.Co ale nedokáže pochopit i přes všechnu moji snahu vysvětlit mu to,je že proč je ten kamarád pořád tak smutný a nikdy se neusměje."Vždyť já si s nim hraju a povídám si s nim,tak by se mohl usmát ne?" jsou jeho reakce.Je to těžké a myslím,že pochopit to může až podstatně později.
Odpovědět
Renata, 2 synové
  • 
22.10.2001 19:36:22
Milá Miško, přesně jsi vystihla problém, který se snažíme řešit. Že totiž lidé nevědí. A tu nevědomost, za níž nemohou, překrývají přehlížením,rozpaky, smíchem z rozpaků nebo překotnou pomocí, která může opravdu urazit, i když je míněna dobře.
Naši kamarádi čtvrťáci jsou ve výhodě, jdou do akce programově, očekávají setkání a s ním spojené možné situace. A pomáháme jim my. Takže oni už vědí, jak na to a když byli v divadle společně se všemi dětmi z naší školy, troufli si komunikovat i s pro ně cizími postiženými dětmi.
Našich návštěv v ZŠ bylo už tolik, že si na přítomnost dětí s odlišnými projevy zvykli i ostatní vyučující a děti. Tato cesta kolektivního seznamování je asi nejsnažší.
Ale děje se i to, že dívka na vozíku si oblíbila mého syna a ten ji pozval na turnaj, kde hrál s týmem 10-13tiletých kluků. Typická rizikovka. Nechala jsem to na něm a on je před zápasem upozornil. Normálně, lehce autoritativně a rovnou řekl, že kdo se bude hloupě smát, je... Ta dívka je moc prima, takže pak si s ní někteří kluci povídali a poprosili, mohou-li si zkusit řídit vozík. Kdo se jí zamlouval, tomu to dovolila.
Takže asi nejlepší je lehce přistrčit děti ke kamarádství. Na rovinu se domluvit s rodiči, že je to prospěšné pro obě strany a pak už si děti snad poradí.
Jinak existují dramatické kroužky společné pro zdravé a postižené, kurzů znakového jazyka je také dost.
Zdravím a těším se na zprávy. Renata.



Odpovědět
 Příspěvky 1 až 10 z 28 [Dalších 18 >>]
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.