Názory k článku S dítětem v letadle

U těch charterových letů je jasné, že to všechno probíhá jinak než u linkových. To je daň za příznivější cenu a člověk s tím tak nějak musí počítat.

Liamko,me se po pase v Cr z Bulharska vratila zvlast bouda kocaru a zvlast zbytek...na stesti se nic neulomilo.Ke kocarkum se chovaji hrozne.V Cr bych to samo umela vyresit,v BG uz asi tak pohodove ne.Clovek by mel byt pripraven na vse.
Leteli jsme s Travel servise, hrnicek Avent mi v pohode nechali oba dva lety,v Bg se uz hure tvarili na 16kg kufr,ale nakonec to slo:o) take dcera -18mes. musela mit pas.
do letadla jsem vzala oblibenou a novou hracku a melo to uspech.Sedela mi na kline a mista je teda hodne malo a ze by me dali do prvni rady to ani omylem(manzel s nami nebyl,takze by stacilo jedno sedadlo).Take si nedokazu rpedstavit ze by v letadle spala,porad tam nejake deti vrsikali,plakali,neco hlasili atd. Pri vzletu a pristavani mela dudlik ale nedudlala tak dostavala pit a vse ok.

Miso, myslim, ze cesta s tak malym ditetem neni zase tak narocna. K letadlu dojedes s kocarkem, odevzdas ho az pri vstupu do letadla (k tak malemu diteti by ti ho meli v pohode nechat). A na cestu je treba se vybavit jako na jakoukoliv jinou - takze je to strasny, ale na to jsi uz jiste zvykla :-). Musis mit vsechno na prevleceni, prebaleni, dulezity je to zminovany piti, ale pokud kojis, tak asi nejsnadnejsi bude maleho pri startu a pristavani zkusit nakojit, pokud ne - tak urcite lahvicka s cajem klidne i sladsim, hlavne neco, co nebude odmitat a bude pit nebot polykani pomaha pri vyrovnavani tlaku v usich, ktery muze byt hodne bolestivy (a ty jeste nevis jak bude maly reagovat. Ja jsem si brala jeste na male deti autosedacku (kolibku). V pripade, ze bude volne misto, v klidu te nechaji dat maleho v sedacce na vedlejsi sedadlo a budes se moci v klidu treba najist. Pokud bude narvano - letusky ti daji autosedacku do "satny" a pak ti ji donesou pred odchodem z letadla. Vesmes jsem se vzdy setkala s ochotou a vstricnosti zejmena vuci detem. Na vetsine letu (pokud se nejedna o chartery) je prednostni odbaveni pro rodice s detmi (i u nizkonakladovych aerolinii). Horsi je to az s temi vetsimi detmi, ktery uz se pohybuji, ale zase nejsou tak velky, aby vydrzely sedet :-) v klidu.
Preju ti at to zvladnes v pohode

Letěli jsme se 16-ti měsíčním synem 2 hodiny k moři, v obou případech většinu letu prospal. Největší problém pro nás bylo čekání při odbavování. Obrovský prostor na letišti jakoby ho vyzýval k pohybu. Nechtěl být s náma, lítal tam jako drak, nešlo ho ničím zaujmout na delší dobu, než 5 vteřin - pití, knížky, hračky, písničky, říkanky - to vše bylo o ničem. Záviděla jsem maminkám, kterým dítě sedělo v golfáčích a koukalo kolem sebe. Ale možná i díky té jinak nezvyklé hyperaktivitě se unavil a v letadle spal. Když byl pak vzhůru, koukali jsme okýnkem a já mu vyprávěla, co vidíme, četli jsme časopis, bavili jsme se. Problém byl, když před přistáním rozdávali bonbóny, chtěl taky - doporučuji vzít si do kapsy nějakou dobrůtku, kterou tak malé dítě může. A taky náhradní oblečení, kdyby se dítě (i větší) polilo, v malém prostoru můžete plastový kelímek s pitím a s mrňousem na klíně převrhnout raz-dva.

Po odbavení na letišti už to bylo s aktivitou lepší, koukali jsme na divadlo na letištní ploše - jezdící vozítka pro kufry, cisterny, uklízecí čety, doprovodná vozidla, to bylo něco.

Jinak k článku - letěli jsme charterovým letem TVS (16-ti měs.+ čtyřletý syn), žádné přednostní odbavení se nekonalo, nechtělo se nám cpát se mezi spěchající důchodkyně s kufry, tak jsme dostali místo až v zadní části letadla, nikoli v první řadě. Když malý usnul, nenabídli nám volné dvojsedadlo - možná, kdybych požádala. Děti nedostaly žádnou hračku ani dárek. Je to škoda, děti jsou vděčné za každou drobnost a myslím, že leteckou společnost by to nezruinovalo. Takhle jsme byli vděční alespoň za přijatelné zpoždění (20 minut tam, 10 minut zpět) a klidný let i přistání.

Gabčo, a co navrhuješ? Porušovat bezpečnostní příkazy, protože děcko je "zvuko-bázlivé"? Žádat po personálu vyjímku, např. nechat děti sedět rodičům na klíně, je v podstatě žádat konkrétního člověka, aby porušil nařízení. Jsou i dospělí, co mají paniku z létání-a tak prostě nelétají. S dítětem, které neumí plavat, nepůjdu do hluboké řeky atd. Pokud se děcko opravdu tak bojí, měm by každý zvážit, na kolik je let pro mě důležitý, když musím malém uštědřit takový zážitek. Uznávám, někdy není jiná možnost...to se pak nedá nic dělat. Ale např.táhnout roční dítě na dovolenou k moři, pokud tuším, že to pro něj bude traumatický zážitek je, myslím, dost nerozumné.