Natašo:
"můj manžel ale ví že nikoho nemám a já si nikoho ani nehledám".
No, to je přesně ta chyba !
))
Ty jsi čekala, že on přileze s hlavou posypanou popelem za věrnou ženuškou, která na něj čeká-
a on si je jistý, že ženuška věrně čeká, nikoho jiného mít nebude-tak co by s tím popelem spěchal, že, ono se to nakonec třeba obejde i bez něj
.
Ok, dej mu čas, tohle se podle mě nedá hrotit-
ale já na tvém místě bych řekla:
"fajn, chceš čas, chceš žít na chalupě, ok- ale já ten čas chci taky,tak si prostě dáme pauzu 3 měsíce (mín nemá smysl, potřebuješ to trochu vidět z nadhledu a to v kratší době nejde). Ostatně nám to tak nějak krachlo a urovnat v sobě a rozmyslet jak začít si musíme oba- takže délka pauzy kdy se vrátíš z chalupy je věc vzájemné dohody" (ideálně kdyby TY jsi dala termín, kdy to má být
.
Situace že ty NEVÍŠ jestli přijdeš domů a on už tam bude nebo ne je fakt na houby.
Na druhou stranu- kdybys věděla, že ho tři měsíce nemá smysl řešit- a trochu v té době udělala něco pro své osamostatnění, pro to abys trochu změnila styl a neseděla už jen doma- byl by to pro tebe přínos. "mám tři měsíce jen sama pro sebe" to by bylo fajn, ne? kolik věcí jsi kvůli němu opustila, nestihla, neudělala?
Jo, ženská, která někoho má, zvlášť když je na něm závislejší než on na ní- a´t už citově, nebo finančně- prostě musí vypadat tak nezávisle, jak jen je možné. Protože jen to přinutí toho mužského, aby se snažil.
Je to smutné, ale je to tak
.