Ahoj holky, moc všechny zdravím a děkuju za držení palců a za zájem.
Od včera jsme doma, tak jsme šťastní, že už je to za námi. Pobyt je celkem náročný, ale zpětně viděno, dá se to vydržet. Nejhorší bylo, když Šimonovi nebylo ještě dobře po první operaci levé nohy a před námi byla ještě druhá. Na levé nožičce dělali to subtalární uvolnění - dle docenta velký zákrok a dost to oteklo (docela jsem koukala, když se na to přišel docent podívat večer v den operace a ještě asi v devět večer druhý den), na pravé nožičce zákrok o něco menší, ale jak už to byla druhá narkóza, bylo mu hůř než po té první. Jinak doktoři i sestry bezvadný, musím je obdivovat, co všechno dokážou, aby dětem pomohli.
Šimon proslul jako velký bojovník a divoch, třetí den se zkoušel stavět, na sádrování museli povolávat posily a taky dostal přes normální sádry takový laminátový obal (je to tam upevněný a nandavalo se to stejně jako normální sádra), protože sádry rozbil hned druhý den. Asi z toho důvodu se docent rozhodl, že nadále nebudeme mít D.B. dlahy (ty jsme měli neustále dole), ale nějaké Baumanovy, což jsou taková ta umělohmotná korýtka. Jsem za to hrozně ráda, protože jsem se bála, jak to dopadne, když po té operaci nebude dlahy pořádně nosit.
Jinak - myslím, že stejně jako u ostatních - začal hrozně špatně spát (holky, přejde to?) a je děsnej závisláček ("mamamamamamamama"
).
Dymelo, díky za manuál "co dělat po sundání dlah", už jsem si ho uložila, 4.června nás to čeká. Vezmou nám tam zároveň míru na tu dlahu a než se vyrobí, znova zasádrujou...
Tak to jsem to tady trochu zahltila, omlouvám se a ještě jednou všechny zdravím a moc držím palce, jestli teď někoho něco takovýhleho čeká. Blanka.