Re: uterý

Ahoj, díky , k fotkám se doufám jednou dostanu. Jsem z toho na větvi, že máme doma skutečně naše miminko! Krásně chrní u mě v posteli, je to úžasné.

Rarelo, snad to bude dobré. My jsme nevěděli nic, přitom na ultrazvuku by šlo asi lehce zjistit jak dilatace, tak i pupečníkové cévy. Ale nebyla jsem na podrobném, a je to možná dobře, mám pocit, že ty dvě cévy v pupečníku mohou totiž signalizovat mnohem větší vady a postižení miminka, než je jen dilatace pánvičky. Proto také malého poslali na ultrazvuk hned po porodu, kde dilataci uviděli. Jinak je zdráv, díky Bohu, říkala jsem si na sále, co mu tam s tím pupíčkem tak dlouho řeší, hledali . Kdybych to věděla v těhotenství, našla bych si informace, co malému věe může být a byla bych vystresovaná až do porodu.Uf...Tak jsem šťastná, že je vše dobré!

Porod- tedy porod SC- ve spinálu, tedy nic moc fyzicky příjemného, hlavně kolísání tlaku- to je dost zle, ale jiak bezbolestné, v plné důvěře, pěkně se se mnou vyšívali, abych to měla pěkné . člověk je tak odkázán, nohama nepohne a ruce má přivázané, napojený celý na hadičky, může jen mluvit a koukat...Ale to fytzické epohodlí a kapku stresu vyváží vždy ten zážitek zrození miminka, byl tak rychle venku, snad za 7 minut, co začali. Po porodu začal hned plakat,ukázali mi ho, měl trochu problémy s dýcháním, takže ho sledovali těch 10 minut na sále, jak se adaptuje, dali mu na chvíli kyslík, celou dobu byl díky omezenému prostoru sálu (improvizovaný- náhradní sál hosně maličkých rozměrů) ležel prakticky metr od mé hlavy, tak jsem na něj viděla, nádhera, jen tak cuděra křičel a křičel.. Potom ho odvezli na dětské, kde zabral inkubátor dalším dětem na celé dopoledne, protože stále dýchal zrychleně. kvůli tomu- a to jediné mě mrzí- si ho manžel nemohl vůbec vzít ani pochovat, mohl na něj jen koukat skrz sklo a on tam celou dobu ležel nahatej sám a moc několik hodin prý plakal.. Agpar měl 8-6-7, takže celkem pěkné, ale naše holky měly 10-10-10 a 9-10-10 .
Já pak na jip, nic moc no, ale nutné, druhý den přeložení a odd. k malému, a rozchození bolesti, malého mi nosily sestry na kojení celkem poctivě po 3 hod, a to i na jipku, hned co začal dýchat lépe. šestinedělí nebylo nic moc, myslím hlavně přístup některých sester, mě se to nijak zvlášt nedotýkalo, jakožto znalé věci, ale některé prvorodičky měly díky nim opravdu problémy . Samozřejmě, byly tam i osvícené sestry, jedna byla dokonce přímo andělská .

Tak to tak krátce, celkově jsem opravdu spokojená, i když mé plány teda nebyly vlastně naplněny. Hlavně mi šlo ale o to, abychom byli v dobrých rukou profesionálů a to se splnilo! výtky jen k tomu šestinedělí.

Omlouvám se za román.