Re: sourozenecká žárlivost

Mila Ivo,
ja mám dvě děti ,starší je kluk{11]
a mladší holka{8}.U nas je to naopak,žárlí mladší na staršího.Dcera má občas pocit,že jí brácha dává najevo svou převahu, třeba jí poradí s úkolem a použije přitom nepříjemný tón,nebo se směje jejímu přeřeknutí apod.Samozřejmě je to asi jednodušší,když mám kluka a holku -zajímají se o jiné věci mají odlišné pole působnosti. Ale protože i já jsem v rodině byla mladší,dobře si pamatuju,co taková žárlivost dovede napáchat .Uplně se žárlivosti není možné vyhnout,patří k životu v rodině a patří k životnímu otužování. Nesmí ale přesáhnout rozumnou míru,to je fakt.
Co funguje u nás?
1/ Velmi přísně zakazuju posmívání
a nezdvořilé chování vůči sobě i ostatním
2/Co nejvíc podporuju individuální aktivity.
3/Když dcera namaluje obrázek,neříkám většinou:No to je skvělý,to se Ti povedlo!Ale - důkladně to spolu rozebereme(proč zrovna tenhle námět,tahle barva,jak se cítila,když malovala,jaký ona z toho má pocit)Ríká se tomu výchova k sebeúctě- dítě si samo o sobě vytváří pozitivní obraz a není tak závislé na úsudku druhých.
4/ čas od času se věnujeme individuálně jednomu z nich -kluk jede s tátou na výlet na kole,já s holkou jdeme na výstavu.Príště zas naopak.
5/ Před spaním nejčastěji ale i během dne :pusa od mámy a říct :mám tě strašně ráda. Děti tohle prostě pořebují slyšet.
Ivo,přeju hodně trpělivosti a energie.
Marie