sourozenecká žárlivost

Občas zabrouzdám na server Rodina a se zájmem čtu problémy nás maminek i tatínků.Rozhodla jsem se, že zkusím nadnést další téma a podělit se zase o náš problém.
Ráda bych získala nějaké rady,jak zvládat a reagovat na sourozenecké žárlení.Mám dvě dcery 11 a 9 let.Ta mladší už od narození byla vybavena obrovskou zručností,šikovností a hlavně uměním si každého omotat kolem prstu.No prostě,na co sáhla,to jí šlo ihned a výborně.Ta starší je (a pořád jí to zdůrazňujeme)taky velmi šikovná,ale ona se sama neustále srovnává a ve svém (pomalu pubertálním) věku je přesvědčená,že i když je o dva roky starší,je horší,pomalejší, méně pěkná(jejími slovy ošklivá)a méně oblíbená u vrstevníků.My všichni starší v rodině se neustále snažíme ji podporovat a co nejvíce vyzdvihovat její dovednosti,ale bohužel každý cizí (nezasvěcený)vždy začne prvně obdivovat a chválit tu druhou, která dokonale umí všechny své dovednosti prodat.Takže naše starší dost často propadá depkám,kdy se ke všemu staví negativně,začne o sobě prohlašovat,že je k ničemu,že by bylo lépe tu nebýt.A užívá někdy dost tvrdých slov.Já u toho šílím a zároveň mě to moc bolí.Vím,že tyto scény jsou přehnaně hysterické a mě totálně vytočí a já praštím do stolu a zařvu "není to tak a už dost a běž se umejt(nebo něco jiného)" a ona se většinou uklidní.Pořád však přemýšlím,jak se cítí(protože vím,že ona to tak skutečně cítí) a jak jí pomoci.( Bohužel jsme museli zrušit všechny společné soutěživé hry - mladší vyhraje snad úplně všechno).Navíc jejich vzájemné spory,které jsou mezi sourozenci běžné,jsou také velmi nerovné,tak jak je nesouměřitelné jejich sebevědomí.Máte doma někdo za sebou podobnou zkušenost a už víte,jak na to? Dík,Iva P.