Jsem skautská matka , vy taky ?
Již tři roky jsem skautská matka. Mám dva syny,10 a 11 , kteří chodí do stejného oddílu. Jsou tam nadšení. Já méně. Nelíbí se mi zmatená organizace některých akcí, vaření na výpravách / pytlíkové polívky /zabezpečení schůzek.Prosím stejně potrefené rodiče, aby se ozvali a sdělili mi, jak jsou na tom oni, jak Skaut vypadá u nich. Pravda je , že vedoucí " našeho " oddílu začínal zaroveň s našimi kluky a za ty tři roky se leccos zlepšilo. Držím jim velmi palce. A nechci jim do toho moc kecat. Ale myslím, že jíst tři dny jenom chleba a Mr. LEE instantní polévky není úplně v pořádku.Mám se co držet , abych občas nezvedla telefon a nezkusila jim vnutit svůj názor. Párkrát jsem to už udělala, ale nemám z takového zasahování dobrý pocit. S ostatními rodiči jsme třeba vybojovali, že víkendové akce budou hlášeny alespoň měsíc dopředu.Pokud je to alespoň trochu možné. Skautští rodiče totiž dobře ví, že dostat dítě na oslavu babiččiných narozenin , když je výprava, je téměř nemožné. Je snažší přesvědčit tchýni, že má slavit o týden později, ale to všichni skautem zasažení rodiče ví. Jinak tohle odpoutání od pupeční šňůry maminky můžu všem jen doporučit. Sama se divím, co všechno si nanečisto mohou ve Skautu vyzkoušet.Zbaví se zapomnětlivosti, píšou si důležité poznámky tak, aby je přečetli, ví, že když přijdou na jiné místo srazu "protože špatně poslouchali" , nebo výmluva typu -"já jsem myslel" tak na výpravu neodjedou, umí zorganizovat svůj čas a ví, jak těžké je naplánovat akci pro ostatní. Umí uvařit čaj a ví co dovedou sirky. Občas obědvají jako poslední / nechali doma lžíci /a někdy zmoknou / nenašli doma pláštěnku.Jsou to všechno katastrofy malinké a vlastně nevýznamné , ale velmi rychle to mé miláčky naučilo starat se. Na výpravy si totiž balí sami, já jen kontroluji, jestli mají spacák a karimatku. Všechno ostatní je na nich. A opravdu jim to prospívá. A tak se ptám. Jak jste na tom vy a vaše ratolesti ?
Odpovědět