Re: Usinani v sedacce na kolo

Můj názor je asi stejný,jako reakce toho sympatického tatínka od cyklisticky nadaného Mikuláše. Prostě bych byla ochotná akceptovat tento dopravní prostředek jako východisko z nouze.A na vaši reakci, že v Praze je špatný vzduch a proto hurá do Tater....a jak tam vašim dětem je dobře. Jasně, proč by nebylo,jsou s rodiči a ti jsou tam šťastní.To je skvělé... ale kdo chtěl do Tater. Miminko? A když už se vám chce tak moc do hor,je nutné jezdit takovou dálku? A pokud ano, je nezbytné, aby spící mrně bylo vyneseno v sedačce na Štrbské pleso ? I když velmi milujícím tatínkem ? Nemůže být za horskou chatou na stejně čistém vzduchu ? Nahoru šplháte kvůli miminku, nebo kvůli sobě ? Když byly moje děti mimča,jezdila jsem s nima taky ven, ale tak nějak jsem to víc přizpůsobovala jim, než vlastní touze něco zažít. Nejezdili jsme na neděli do Krkonoš, ale tramvají do Prokopáku. Dneska si asi těžko umíte představit, že nebyly téměř žádné penziony, neexistovaly dětská jídla v restauracích,navíc vše bylo přes neděli zavřené, na dotaz u Čedoku, zda-li smíte přijet na hory s dítětem, to většinou připadalo v úvahu až od tří let.... Nočník nebo postýlka jako vybavení ubytovny = scifi. Jednorázové pleny ? To byla štvavá propaganda západu . A tak se nedivte , že nebylo mnoho rodičů, kteří by jezdili na delší dobu mimo byt,maximálně chatu, nebo babičku.Dítěti v těchto podmínkách opravdu bylo lépe se zázemím doma. A přiznejme si, že mamince taky. Vyvařovala jste někdy na horké chatě pleny v hrnci na kamnech ? Asi to dnes není nutné, co? Možná se vám zdá, že jsem proti tomu ,aby se s dětmi cokoliv podnikalo,jen ať pěkně leží na zádech v klídku.Ale vůbec ne.Nevadí mi, že spí při výletě, vadí mi JAK spí. My jsme dřív i v polních podmínkách bez auta , desetirychlostních přehazovaček a skládacích postýlek taky jezdili do přírody.I s dětmi.Jen mám pocit,že v době, kdy to mimčo je ještě takhle malé, jsou jeho potřeby přece jen jiné, než chodit na dlouhé procházky na něčích zádech.Já jsem chodila za svobodna po všech horách , co tehdy byly na dosah,
a užila jsem si toho pěšího a cyklistického putování dost. Takže jsem měla "zásobu" na dobu, kdy nejdelší výlety jsou spíš metrové, než kilometrové a měla jsem asi víc zodpovědnosti , než někteří dnešní rodiče. Napadlo by vás s tříměsíčním miminkem sjíždět řeku ? Mě tedy asi ne.A myslím, že ani vy by jste to nepovažovala za dobrý nápad.Teda pokud by to nebyl jediný způsob dopravy, ale to se opakuji. Nevidím v tom žadný smysl.A stejně tak nevidím žádný smysl ,jezdit a chodit na dlouhé vzdálenosti s malými dětmi na zádech. Společný čas se má organizovat s ohledem na toho nejmenšího člena rodiny.
Prostě si myslím, že rodiče , když už mají děti, by na pár kratičkých let mohli některé aktivity upravit.Nebo, mají-li tu potřebu ,provozovat sport tohoto druhu bez dětí. Ale mnozí rodiče to neumí a doslova tahají děti všude, kam si usmyslí . Ale protože všichni, co čtou tuhle rubriku, logicky nemohou být nezodpovědní a lehkomyslní rodiče / to by četli úplně jiné rubriky, že ? / pláču na špatném hrobě, ne ? A tak nám všem přeju hodně a hodně radosti s našimi dětmi / já už se těším na vnouče ! heč ! / a užijte si to období, kdy děti ještě unesete v náručí.