Re: Adopce

Tak v tomhle se naprosto shodujeme - domnívám se, že kdyby každý rodič dokázal vysvětlit svému dítěti (filmy promítané ve školách na videu o potratech si myslím, že spíš traumatizují), jakým způsobem početí předejít (tvrzení, že antikoncepce je abortivum a způsobuje interrupci osobně považuji za velice přehnané), případně, dojde-li k těhotenství řešit situaci jiným způsobem než interrupcí, měly by to ženy na světě podstatně jednodušší (a nejenom ony), ale na druhé straně, kdyby nebyla jiná možnost (vychovat své dítě sama), určitě bych uvažovala interrupci ano či ne, ale o adopci určitě ne. Myslím, že případy, kdy ženy mají děti a trpí pointerrupčním syndromem jsou vzácné (alespoň z okolí jich mnoho neznám), ale dovedete si představit situaci, kdy víte, že někde žije vaše dítě a není s vámi? Nezlobte se, ale pro mne by interrupce asi byla menší zlo. Možná to zní hrozně, ale cítím to tak. Ono totiž jít na potrat je podle mého názoru jednodušší rozhodování, myslím, že kdybych své dítě dokázala porodit, už bych nebyla schopná někomu ho dát. Možná to vypadá trochu naruby (zničit, oproti darovat), ale s tímhle pocitem, myslím, určitě nebudu sama.