Re: Potrat neni spravne reseni

Milá Jano,
opět porušuji své dobré předsevzetí, že v tomto diskuzním fóru budu mlčet jako pěna... A navíc už jsem napsala svých názorů k potratům tolik, že se budu asi jen a jen opakovat.
Myslím si, že ne pro každého je potrat samozřejmost, jak Vy tvrdíte. A že ne u každého je důvodem k potratu sobectví. Paní Dana pár důvodů zmiňuje a ani jeden mi nepřijde sobecký. Víte, já pořád zastávám a budu zastávat názor (ačkoli souhlasím s tím, že potrat rozhodně není antikoncepční metodou) že proritu mají mít děti NAROZENÉ. Protože ty cítí, vnímají, myslí, což - při vší úctě k lidskému plodu - plod tyto schopnosti nemá (myslet) anebo je nemá ještě úplně rozvinuté (cítit, vnímat). Zcela určitě tímto názorem na sebe strhnu lavinu kritiky - můj názor na potraty je totiž tak nějak rozpolcený. Beru právo ženy, aby sama rozhodla o tom, zda dítě mít bude, anebo ne. Protože, jak jste napsala, děti jsou dar a ne každá je ochotna tento dar přijmout. A pak si každá sama musí srovnat se svým svědomím, pokud se pro potrat rozhodne.
I mě se stalo, že se mě gynekolog při prohlídce automaticky zeptal, zda si TO chci nechat, bylo to ale před dvanácti lety, když jsem čekala druhou dceru. Myslela jsem si, že se za ta léta přístup ze strany lékařů změnil, ale jak je vidět, asi ne. Určitě to ale dobrý dojem nedělá...
Také já jsem při svém třetím těhotenství navštívila poradnu, tenkrát byla ve Voršilské ulici, nevím, zda je tam i dnes. (Bohužel jsem jim dodnes dlužna fotku mého syna, což mne velice mrzí...) Proč? Třetí dítě v "plánu" nebylo, selhala mi antikoncepce. Bytová i finanční situace zřejmě přiměla manžela ke slovům: buď půjdeš na potrat, anebo se nechám rozvést. Protože jsem věděla, že bych potrat se svým svědomím nesrovnala (vidíte, a pro jiné ho hájím) a protože jsem po nabídnutém daru velice toužila, přijala bych alternativu rozvedená matka
se třemi dětmi...A tenkrát mne napadlo se na poradnu obrátit. Díky poradně se to nakonec vyřešilo i s mým mužem, rozvedení nejsme...Ale dodnes je naše neutěšená finanční situace přičítána právě této mateřské dovolené. Tím ovšem vůbec nechci říci, že kdo nemůže dítě zahrnout přepychem, ať si ho nepořizuje. Přepych není to, co dítě potřebuje, to potřebuje daleko víc - potřebuje lásku.
Takže dle své zkušenosti vím, že i antikoncepce může selhat...Proto si v duchu řeším problém, jak bych se vyrovnala s případným dalším selháním. Opravdu nevím.
Potrat ???Adopce??? Myslíte, že i matky, které dají své dítě k adopci také v duchu slaví narozeniny svých dětí? Nechtěné těhotenství, promiňte mi ten výraz, je vždy pro ženu stresová situace, je jedno, jak jí vyřeší. A proto nehažme kamenem a nikdy neříkejme nikdy.