Re: Moje deprese

Ahoj Míšo,
ta Mírova poznámka mi přišla pěkně jízlivá, ale možná chtěl jen naznačit, že ses dostala do začarovaného kruhu.
Tvůj problém jsem řešila taky, můj chlapeček ve dvou letech uměl jen tata, mama a auto. Jinak používal svůj patajazyk a děsně se rozčiloval, že jsem tak hloupá a nerozumím mu. Takže jsme na sebe křičeli navzájem. Pak jsem začala dvakrát týdně chodit večer do jazykovky, syna dávala na jedno dopoledne v týdnu do speciální školičky pro děti od 2 a půl let a stal se zázrak. Trošku jsme si od sebe odpočinuli, já přišla na jiné myšlenky a načerpala sílu na další nimravou práci s dítětem a syn se musel ve školičce víc snažit, aby mu cizí rozumněli a jeho řeč se výrazně zlepšila.
Ve vašem případě to bude možná trochu komplikovanější, protože nežijete v Čechách. Tvůj chlapeček je pravděpodobně vystaven ještě jinému jazyku (i když nevím, jak moc, jestli jen náhodně na ulici, nebo i doma) a třeba mu to působí v hlavičce zmatek. Možná by stálo za to problém zkonzultovat s nějakým pediatrem nebo dětským psychologem. Určitě se najdou i doktoři, kteří používají inernet, tak by to snad šlo i touhle cestou.
Každopádně neztrácej hlavu, i Tvůj chlapeček se dříve či později rozmluví.