Re: Mateřská

Milá Lenko,

nebudu říkat nic jiného, než všechny maminky přede mnou. Rodila jsem ve 32, když jsem si řekla, že práce bylo na chvíli dost. Všichni mí známí tvrdili, že nastoupím za pár měsíců, ale není tomu tak. I já jsem měla zaměstnání, ve kterém pracuje pár desítek lidí v ČR a za pár měsíců může všechno utéct. Neuteklo. Jen mám trochu problémy s češtinou, která je základem mé práce. To víte - miminko s vámi moc nepokecá. Celou mateřskou jsem se nepřestala stýkat s kolegy a přítelkyněmi. Moje holčička společnost miluje, takže mi to usnadnila. Takže mám každý den "společensky" co dělat. Navíc, práce s miminkem vůbec není tak strašná, jak se líčí. Žijeme přeci jen v roce 2000 a naštěstí v "kapitalismu", takže se maminkám leccos ulehčilo. A děti potřebují hlavně (alespoň to moje), když se na ně mluví a směje. Do práce se chystám za 4 měsíce, mají o mne stále zájem a já naštěstí babičku čerstvě v důchodu. I potom se chci doma zdržovat co nejvíce (zatím mi to zaměstnavatelé slibují, asi proto, že sami mají malé děti). A porodu se nebojte, i ten nejhorší někdy skončí. A moje zkušenost se (po usilovném strachu) dá shrnout do konstatování, že u zubaře je to horší. M.