Klárce

Víš, Klárko, já se musím Moniky tak trochu zastat. Ten výstup ti opravdu spíš může uškodit, hlavně teda tomu mimču. A opravdu to máš zapotřebí vjet si to vlasů s takovým týpkem, jak ji popisuješ?
Vždyť ta sedmnáctiletá káča si ve své naivitě přeci vůbec není schopná uvědomit, co působí.
S Mončou se shoduji, že takový chlap by mi za takové trápení nestál. Ale asi jsou mezi ženskýma dost odchylky - jako ty bys odpouštěla ledacos, já taky, ale nevěru, natož ve tvém stavu, to ne. Pouč se na příkladu tvé mamky, jak jsi to tu psala, je to dost podobný příběh, taky odpouštěla a taky to stejně skončilo jinak než si představovala (aspoň tak jsem to pochopila z tvého příspěvku já).
A taky je mi divné, že spíš chceš být u skorotchánů než u mámy. Já teda s mojí mamkou taky vycházím jen tak tak, ale pořád bych asi spíš utíkala k ní, kdyby se mi něco takového stalo. Jestli chceš, mohla bys mi napsat, proč to u vás takhle divně funguje?
Máš asi v sobě strašný zmatek a bolest, ale prosím tě, snaž se aspoň trochu zachovávat chladnou hlavu, to mimi ti za to přemáhání stojí.