VELKÉ DÍKY

Moc Vám děkuji za povzbuzení.Zase jsem teď dostala chuť do života.A jsem nějak připravená.Vypadá to,že nemám svůj názor, ale kdyby pro mě přijel,tak bych asi použila vaše slova, protože to je přesně vystiženo.jen se ptám.Jak dlouho mi tohle nadšení vydrží?Musím si všechn a vaše psaníčka někam uložit akaždé ráno si je nejdříve přečtu a budu je číst, kyž mi bude hrozně.Já vím, že ho to přejde,ale kdy?Vím, že musím být tvrdá,ale když ho vidím, roztřesou se mi kolena.Máte všechny pravdu,zachoval se hnusně.A nic ho neomlouvá,žádný problém, prostě nic.My ho teď potřebujeme a on tu není a nechce zatím být?Nevím proč se tak trápím a hlavně to malé.On si nezaslouží, abychom byli kvůli němu nešťastní.Teď v tuhle chvíli to vím a jsem zase pěkně rozčílená´a proto bych byla ráda kdyby přijel protože bych mu to pěkně od podlahy řekla,ale budu taková i když nepřijede a až půjdu spát a budu ležet v posteli?Nevím.
Moc Vám zatím děkuji.Zítra ráno se ozvu.Klára